Vyznavači islámu považují kolové oříšky za posvátné,na některých územích Afriky je používají jako místní platidlo (dodnes).

Koncem 19. století vynalezl lékárník John Pemberton z Atlanty v USA nápoj, který obsahoval výtažky z rostlin Erythroxylona coca (kokainovník) a Cola nitida a víno. Uvedl jej na trh jako posilující nápoj napomáhající trávení a stimulující nervovou soustavu. Později kvůli prohibici alkoholu nahradil víno sodou a nápoj abstinentů nazval Coca-cola. Zjištěné prokazatelné narkotické vlastnosti kokainu vedly k zákazu jeho používání. Ačkoli už nemohl být kokainový výtažek do Coca-coly přidáván, její mezitím zdomácnělý název zůstal zachován v nezměněné podobě. V dnešní době však ve většině případů tento nápoj neobsahuje ani kolu a je připravován čistě chemickou cestou.

V Evropě a v Americe jsou dnes kolová semena výchozí surovinou ve farmaceutickém průmyslu pro výrobu povzbuzujících preparátů známých jako kolové víno nebo kolové tabletky. V potravinářském průmyslu se používají při výrobě osvěžujících nápojů.

Kolovník zašpičatělý (Cola acuminata) je statný 15-20 m vysoký strom se střídavými, kožovitými, oválnými až obkopinatými listy. Čepel listů je často kadeřavá, dlouhá až 20 cm a široká 7 cm, řapík je dlouhý asi 4 cm. Jednopohlavné nebo oboupohlavné květy jsou bílé s červenou skvrnou na bázi, seskupené v chudokvěté hrozny, vyrůstající na kmeni na starších větvích. Samičí květy bývají velké asi 2,5 cm, samčí jsou o málo menší. Plodem jsou 12-20 cm dlouhé měchýřky, které jsou za zralosti nahnědlé a dřevnaté, v mládí složené v kulovitý útvar. Měchýřků je obvykle 5 a hvězdovitě se rozestupují kolem stonku. Semen bývá v měchýřku 5-14, jsou dlouhá asi 4 cm a průměr mají 2,5 cm. Tlusté bílé osemení se skládá z vnějšího slizovitého obalu (integumentu), který příjemně voní a má kyselosladkou chuť, a vnitřního tenkého integumentu, který obsahuje drobný zárodek se 3-5 žlutohnědými až červenavými dělohami, jejichž chuť je nahořklá.

Kolovník pochází ze střední a západní tropické Afriky, kde roste v podrostu deštných pralesů. Hojně se pěstuje v Nigérii, odkud se kultura rozšířila do Súdánu, dále pak do Ameriky, na Jamajku a zejména do Brazílie a Mexika a konečně do Indie a jižních oblastí tropické Asie.

Po sklizni se semena z plodů vylušťují a nechávají na slunci osychat. Přitom se vnější slizovitá vrstva rozpustí a zůstane tzv. kolový oříšek (lidový název pro semena), který domorodci žvýkají, zpravidla rozkrájený na kolečka. Jeho chuť je zpočátku nahořklá, později nasládlá.

Vzhledem k poměrně vysokému obsahu škrobu (viz chemie) jsou kolovníková semena vyhledávanou potravou domorodců, která navíc tiší žízeň a má výrazné povzbuzující účinky kvůli obsahu kofeinu.

Intoxikace z pohledu intoxikovaných se zobrazují pouze registrovaným uživatelům s patřičným oprávněním. Máte-li zájem, můžete se přihlásit či registrovat.

Obsahovými látkami semen je asi 35-45 % škrobu, 0,6-3 % kofeinu (1,3,7-trimethylxanthin), 0,02-0,08 % teobrominu (3,7-dimethylxanthin), 3,8 % tříslovin, malé množství glykosidu kolaminu, stopy silic a zvláštní barvivo označované jako kolová červeň.