Dvouděložné rostliny

Šácholanovité (Magnoliaceae)

Jsou to stromy nebo keře s oboupohlavnými velkými spirálními květy a jednoduchými listy. Plodem je měchýřek nebo nažka, uspořádaná v souplodí, tzv. šách, připomínající šišku. Vyskytují se zejména ve východní a jihovýchodní Asii a ve střední Americe. U nás jsou často pěstovány v parcích nebo zahradách.

Mezi charakteristické metabolity patří silice, alkaloidy a třísloviny. Alkaloidy jsou syntetizovány z aromatických aminokyselin (fenylalanin, tyrosin, dihydroxyfenylalanin). Syntéza těchto látek probíhá v rostlině přes kyselinu šikimovou. Někteří zástupci obsahují alkaloidy benzylisochinolinové, např. magnoflorin.

Nahoru

Vavřínovité (Lauraceae)

Jsou to stromy a keře, rozšířené v tropech a subtropech všech kontinentů. Listy jsou jednoduché, celistvé, kožovité a neopadavé. V jejich pletivech jsou obsaženy siličné buňky. Květy jsou nejčastěji drobné, oboupohlavné. Plod je bobule nebo peckovice.

Vavřín pravý (Laurus nobilis)

Vavřín je strom s kožovitými vždyzelenými listy a drobnými dvoudomými květy. Roste ve Středomoří, kde je i pěstován. Sbírají se listy (Folium lauri), které jsou v našich končinách známé jako koření bobkový list, a plody (Fructus lauri). Celá rostlina obsahuje silici.

Skořicovník cejlonský (Cinnamomum ceylanicum)

Skořicovníky jsou stromy s neopadavými kožovitými celokrajnými listy. Pěstují se v tropech ve formě mnohých odrůd. Sbírá se borka (Cortex cinnamomi), ve které jsou siličné buňky. Borka obsahuje asi 0,5 až 2,5 % silice (Oleum cinnamomi). Hlavní složkou silice je aldehyd kyseliny skořicové (asi 65 %), dále další deriváty kyseliny skořicové, eugenol, terpeny (limonen), třísloviny a sliz. Droga se používá v první řadě pro úpravu chuti a vůně ve farmacii i v potravinářství. Zlepšuje chuť k jídlu, brání plynatosti. Silice má též antibaktericidní a fungicidní vlastnosti.

Kafrovník lékařský (Cinnamomum camphora)

Kafrovník je strom s kožovitými listy, pocházející z pobřeží východní Asie, zejména v jižní Číně, Japonsku a na Taiwanu. Je však pěstován i mimo svou domácí oblast, například na Srí Lance, v Brazílii a v jižní Africe. V listech, dřevě i borce se vyskytují buňky naplněné silicí. Z ní se získává přírodní kafr (Camphora naturalis raffinata).

Na izolaci kafru se používá dřevo kmenů a kořenů ze stromů starých asi 50 až 60 let. Z 20 až 30 kg dřeva se získá asi 1 kg kafru. Kafr se dnes také vyrábí synteticky nebo polosynteticky z pinenu (hlavní složka terpentýnového oleje). Je složkou přípravků proti revmatismu nebo inhalačních prostředků. Často se také používá ve formě různých mastí nebo balzámů v léčebné kosmetice.

Nahoru
Dvouděložné - přehled
Jiří Kysilka
Zpět