Dvouděložné rostliny

Konopovité (Cannabaceae)

Jsou to drsně chlupaté byliny, často popínavé, rozšířené v mírném pásu severní polokoule. Listy jsou střídavé (konopí) nebo vstřícné (chmel). Květy jsou dvoudomé, sestavené do vrcholičnatého květenství. Trichomy a pokožka bývají inkrustovány oxidem křemičitým. Konopovité obsahují nedusíkaté dibenzopyrany, silice, pryskyřice a floroglucinové deriváty. Zahrnují pouze dva rody (konopí a chmel) a čtyři druhy.

Chmel otáčivý (Humulus lupulus)

Chmel je u nás domácí liánovitá bylina s pravotočivou lodyhou, pokrytou tuhými dvouramennými příchytnými chlupy, které přidržují lodyhu na opěrách. Na konci lodyh v úžlabí listů vyrůstají u samčích rostlin vrcholičnaté laty prašníkových květů, u samičích rostlin vrcholičnaté svazečky pestíkovitých květů. Při dozrávání plodů (nažek) tvoří listence známou chmelovou šištici. Listence a nažky jsou pokryty hojnými žlutými pohárkovitými žlázkami, které obsahují hořčiny. Pro farmaceutické účely se sbírají chmelové žlázky (Glandulae lupuli), jednak celé šištice (Strobili lupuli). V kultuře se pěstují pouze samičí rostliny.

Droga obsahuje hořčiny, zejména v tzv. živici (15 až 30 % v šišticích a 50 až 80 % ve žlázkách). Jde především o hořčiny humulon a lupulon. Hořčiny jsou velice nestabilní a rozrušují se již skladováním. Dále je obsažena silice, tvořená hlavně monoterpeny a seskviterpeny, jako je myrcen, linalol či humulen. Dále jsou přítomny třísloviny a flavonoidy, konkrétně glykosidy kemferolu a kvercetinu.

Kromě známého využití v pivovarnictví se chmel užívá i ve farmacii, a to jako sedativum při nepokoji, stavech napětí a vyčerpání.

Konopí seté (Cannabis sativa)

Je to jednoletá bylina se vzpřímenou žlaznatě chlupatou lodyhou. Samčí rostliny jsou slabší, samičí jsou statnější. Květy mají podobnou stavbu jako u chmele, samičí květy mají pohárkovité okvětí. Plodem je nažka.

Konopí seté má dvě chemovarianty. První z nich nevylučuje ve žlázkách pryskyřičnou látku, druhá na listech, a zejména v samičích květenstvích obsahuje pryskyřičnou látku. Jedná se o exkret obsahující tetrahydrokanabinol a další látky. V oblastech pěstování konopí se tato pryskyřice sbírá pod názvem hašiš. Na tento exkret je bohatá hlavně varieta konopí indické (Cannabis sativa var. indica). Kromě toho rostliny obsahují kyselinu kannabidiolovou s antibiotickým účinkem. Kvetoucí vegetační vrcholky rostlin konopí indického jsou známy jako marihuana. Marihuana se kouří, hašiš se nejčastěji také kouří, ale může být upravován rozličně. Někdy bývá podáván ve formě nápojů nebo jídel, někdy se žvýká přímo pryskyřice.

Marihuana a hašiš nejspíš napadají fenomény z mozkového kmene. Jejich účinek se projevuje nutkáním k naprostému klidu s příjemným sněním, působení drogy je však u každého jedince odlišné. Lze je shrnout do dvou stadií. Nejprve stádium sevřenosti a úzkosti, pak stadium euforie a vnitřní blaženosti. V tomto druhém stadiu si někteří počínají dětinsky, často je rozesmějí a vzruší věci jinak všední, smích je pak neztišitelný. Smích může někdy zcela bezdůvodně přejít v pláč. K tomu dojde někdy ještě před usnutím, jindy až po probuzení, kdy někteří prožívají tělesnou i duševní kocovinu. Někteří jsou této kocoviny ušetřeni. Rozkoš z požití marihuany nebo hašiše nemá nic společného s pohlavní rozkoší nebo ukojení žízně, jedná se prý spíše o čistou spokojenost, jako po dobré zprávě nebo po úspěchu. Smysly jsou někdy zostřeny, zejména sluch a chuť. Nepatrné šramoty připadají intoxikovanému jako výstřely z děla. Někteří lidé naopak udávají otupení sluchu. Zostření chuti způsobí, že jídlo jinak všední chutná nebývale dobře. Zrakové vnímání je někdy zkresleno, jakoby hranaté. Halucinace se nevyskytují téměř nikdy. Charakteristický je špatný odhad času, který je subjektivně zpomalen, a špatný odhad prostoru. Je porušen tok asociací, myšlení je zpomaleno. Někdy se objevují pocity, jako by někdo myšlenky bral, vyskytuje se mnohomluvnost. Obraz světa je chaotický, spojitosti se rozpadávají. Někdy dochází k rozdvojení vlastní osobnosti. U žen snad může droga působit jako afrodisiakum. Fáze úzkosti a strachu se střídají s fázemi euforie, přicházejí ve vlnách.

Chronické užívání těchto drog vede k celkovému chátrání člověka. Dostavují se povahové změny, projevuje se zlostnost a agresivita. Poruchy paměti nebývají výjimkou. Časté bývají také morální, zejména sexuální defekty. Odvykání prý není obtížné, někteří autoři dokonce pochybují, zda marihuana vůbec vyvolává skutečný návyk. Někteří lidé tvrdí, že marihuana je neškodnější než alkohol a že by měla být povolena, aby jej nahradila. Na druhou stranu však musíme uvážit, že u některých lidí může užití drogy vyvolat agresivitu (ne že by alkohol nečinil mnohdy něco podobného). V zahraničí je patrný trend marihuanu a hašiš tolerovat.

Nahoru

Kopřivovité (Urticaceae)

Jsou to nejčastěji byliny, někdy i dřeviny, opatřené žahavými chlupy. Rozšířené jsou hlavně v tropech, v mírném pásu se vyskytuje jen několik málo zástupců. Květy jsou jednopohlavné, často dvoudomé, velmi malé, sdružené v květenství. Plod je nažka nebo peckovice. V chlupech obsahují kyselinu mravenčí a histamin. V pletivu obsahují lýková vlákna.

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)

Je to vytrvalá, všudypřítomná bylina se čtyřhrannými lodyhami a žahavými chlupy, poskytující listy a nať (Folium urticae, Herba urticae). Droga působí močopudně, v lidovém léčitelství se jí užívá ve formě odvaru u nemocí dýchacích cest i u tuberkulosy. Zevně se užívá na rány a vředy, čerstvá nať se používá ke šlehání postižených údů při dně a revmatismu. V žahavých chlupech je obsažen histamin, acetylcholin a kyselina mravenčí. Tekutina vzniká pravděpodobně v listech a hromadí se v chloupcích. Pálení mírní sliny, mýdlo a čpavek. Rostlina mimoto obsahuje značné množství vitaminu C a chlorofylu.

Nahoru
Dvouděložné - přehled
Jiří Kysilka
Zpět