Dvouděložné rostliny

Bukovité (Fagaceae)

Jsou to jednodomé dřeviny se střídavými jednoduchými listy a jednopohlavnými květy. Plodem je nažka. Bukovité se vyskytují v mírných a subtropických pásech obou polokoulí. Obsahují především třísloviny a jiné polyfenolické látky.

Dub letní (Quercus robur) a dub zimní (Quercus petraea)

Duby jsou statné stromy se střídavými, chobotnatě laločnatými nebo zubatými až peřenodílnými listy. Samčí květy jsou seskupeny v dlouhé převislé jehnědy, samičí jsou rovněž v chudokvětých jehnědách. Rozkvétají současně s rašícími listy. V době zralosti sedí jednosemenné nažky (žaludy) na mističkovité otevřené číšce. Dub letní a zimní se liší zejména tvarem listů a postavením žaludů. Oba stromy jsou hojně rozšířeny v níže položených lesích celé Evropy.

Z obou druhů se sbírá borka (Cortex quercus). Obsahuje značné množství tříslovin, zejména pak kondenzovaných tříslovin (asi 12 %) - katechiny a elagotaniny. Dále jsou přítomny flavonoidy a purpurogalin, tj. červeň dubové kůry.

Z dubu se také sbírají duběnky (Galla), což jsou patologické novotvary, vyskytující se na listech a větévkách. Vznikají po bodnutí a uložení vajíček do pletiva žlabatkou. Duběnky obsahují taktéž třísloviny, zejména galotaniny a kyselinu galovou. Obě drogy získávané z dubu slouží zejména k zevnímu užití pro tvorbu obkladů, koupelí nebo tinktur. Aplikace způsobí sevření a vytvoření ochranné vrstvy na místě, kde byly aplikovány. Toho se využívá zejména při omrzlinách, ekzémech, hemeroidech i při pocení nohou. Mají také desinfekční účinek. Mohou být složkou různých ústních vod nebo pomáhat při chorobách dásní. Z duběnek se izoluje tanin.

Buk lesní (Fagus silvatica)

Buk je statný strom se střídavými, lesklými celokrajnými listy a hladkou šedozelenou borkou. Borka i listy obsahují třísloviny. Plodem buku je bukvice. Z bukvic se izolovával olej, který má halucinogenní účinky.

Nahoru

Břízovité (Betulaceae)

Jsou to jednodomé dřeviny se střídavými, jednoduchými listy a jednopohlavnými květy, uspořádanými ve složitých jehnědovitých květenstvích. Plody jsou nažky nebo oříšky, většinou uzpůsobené k šíření pomocí větru (křídla nebo různá jiná zařízení k létání). Obsahují podobně jako bukovité třísloviny a jiné polyfenolické látky.

Bříza bělokorá (Betula pendula)

Bříza je vysoký štíhlý strom s hladkou lesklou bílou odlupující se kůrou a prutovitými větvemi. Listy jsou trojhranné, květy jednodomé jehnědy, plodem je nažka. Roste při okrajích lesů a v lesních světlinách. Sbírají se listy (Folium betulae), které obsahují až 3 % flavonoidů, hlavně kvercetinové glykosidy (1,5 %), z nichž nejvýznamnější jsou hyperosid, kvercetin a rutin. Dále se zde vyskytují silice a katechinové třísloviny. Droga působí močopudně. Z březové kůry se suchou destilací vyrábí dehet (Pix betulae), který je užíván v kožním lékařství.

Olše lepkavá (Alnus glutinosa)

Olše je strom s střídavými obvejčitými lepkavými listy. Dřevo olší se používá k izolaci fenolických látek. Zdřevnatělé plodní šištice se dříve také sbíraly (Fructus alni).

Nahoru

Ořešákovité (Juglandaceae)

Jsou to stromy, méně často keře se složenými, lichozpeřenými listy. Květy jsou jednopohlavné, jednodomé. Obsahují hlavně třísloviny.

Ořešák královský (Juglans regia)

Ořešák je strom s šedou kůrou, pocházející z Balkánu a Střední Asie. Samčí květy jsou uspořádány do tlustých jehněd, samičí do řídkých klasů. Plod je zdánlivá peckovice, v podstatě však jde o oříšek s tvrdým sklerenchymatickým oplodím, obalený dužnatou češulí. Semena mají tlusté, zprohýbané dělohy (vnitřek určený k jídlu). Ve farmacii se používá dužnatá češule (Cortex fructus juglandis nebo Pericarpium juglandis). Také se sbírá list (Folium juglandis

Droga obsahuje třísloviny (9 až 11 %), flavonoidy, zejména deriváty kvercetinu a kempferolu a kyseliny, zejména galovou, kávovou a neochlorogenovou. Je zde přítomna silice se zajímavým složením. Obsahuje n-alkany a iso-alkany s 19 až 31 uhlíky. dále terpenoidy, hlavně β-eudesmolom a monoterpeny jako β-pinen, borneol a bornylacetát. Dále je přítomen juglon (5-hydroxy-1,4-naftochinon), který lehko polymeruje a je příčinou černání pokožky při čistění ořechů.

Pro obsah tříslovin se droga užívá zejména zevně ve formě koupelí, výplachů či obkladů. Pomáhá při léčení akné, ekzémů, opuchlin. Má také desinfekční účinky. Princip jejího účinku je podobný principu účinku dubové drogy.