Dvouděložné rostliny

Brukvovité (Brassicaceae)

Jsou to převážně byliny, vyskytující se v mimotropických oblastech severní polokoule. Do této rozsáhlé čeledi patří mnoho kulturních rostlin. Lodyha i jednoduché listy jsou porostlé chlupy. Květy jsou oboupohlavné, čtyřčetné. Plodem je šešule, šešulka, struk nebo nažka.

Brukvovité vytvářejí charakteristické glykosidy, obsahující dusík a síru, tzv. glukosinoláty. V základních pletivech mají brukvovité idioblasty, obsahující enzym myrosinasu, která štěpí glukosinoláty na příslušné isothiokyanáty, hydrogensíran a glukosu. Přes velkou svou velkou nestálost se glukosinoláty v rostlině neštěpí, k jejich rozkladu dochází až při poranění pletiva. Při štěpení vznikající isothiokyanát je příčinou typického zápachu brukvovitých rostlin. Kromě glukosinolátů obsahují některé druhy brukvovitých také kardioglykosidy.

Hořčice bílá (Sinapis alba)

Hořčice je tenká jednoletá bylina se světle žlutými květy. Plodem je štětinatá šešule, ukončená šavlovitě prohnutým zobanem. Poskytuje žlutá, kulovitá semena (Semen sinapis albae). Semena obsahují glukosinolát sinalbin, přičemž isothiokyanát, který se uvolňuje jeho rozkladem, je nedráždivý a podporuje trávení. Dále semena obsahují dosti oleje, proteinů a slizu. Semena se spíše než ve farmacii využívají v potravinářství, kde slouží k výrobě hořčice, koření a konzervačních látek.

Brukev černá (Brassica nigra)

Brukev černá je jednoletá bylina s rozvětvenou lodyhou. Květy jsou žluté. Plody jsou šešule přitisknuté ke stonku, zakončené úzce kuželovitou čnělkou. Poskytuje kulatá semena s červenohnědým osemením (Semen brassicae nigrae). Semena obsahují glukosinolát sinigrin, jehož štěpením vzniká allylisothiokyanát, známý jako hořčičná silice (Oleum sinapis). Dále jsou přítomny oleje, protejny, sliz a stopy hydrogensíranu sinapinu.

Drcené semeno se v lidovém léčitelství používá jako zevní prostředek proti reumatismu a bronchitidách. Hořčičná silice tvoří složku antirevmatických mastí a mazadel.

Křen selský (Armoracia rusticana)

Křen je vytrvalá, lysá bylina s dlouze válcovitým kořenem a s velkými, podlouhlými listy. U nás se často pěstuje jako kořenná rostlina. Poskytuje čerstvý kořen (Radix armoraciae recens).

Nahoru
Řeřišnice luční (Cardamine pratensis)

Řeřišnice je vytrvalá bylina s lichozpeřenými listy v přízemní růžici, z níž vyrůstá dutá přímá lodyha s listy peřenosečnými. Bledě fialové květy tvoří hrozny. Plodem je protáhlá šešule. Sbírá se nadzemní část, která se někdy také používá jako pokrm.

Kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris)

Kokoška pastuší tobolka je jednoletá až dvouletá bylina s přízemní růžicí listů, mezi kterými vyrůstá lodyha, nesoucí hrozny drobných bílých květů, pod nimiž jsou plody - trojhranné češule. Je to všudypřítomný plevel - můžeme ji nalézt na zahradách, polích, při cestách a podobně. Sbírá se nať (Herba bursae pastoris).

Droga obsahuje biogenní aminy, zejména cholin, acetylcholin, tyramin a histamin, dále flavonoidy, hlavně diosmin a rutin, potom třísloviny, organické kyseliny a kyselinu askorbovou. Typické je velké množství draselných solí. Používá se při krvácení z močových cest, působí také močopudně a využívá se také při kožních chorobách.

Brukev řepka olejka (Brassica rapa)

Řepka olejka je jednoletá až dvouletá bylina, pěstovaná většinou jako ozimina či jařina. Získávají se z ní olejnatá semena, která obsahují až 40 % oleje (Oleum rapae). Ten se získává lisováním či extrakcí a dále se rafinuje. Je polovysychavý a obsahuje především glyceroly kyseliny erukové, linolové, linolenové a menší množství esterů kyseliny myristové, palmitové, stearové, arachové, behenové a lignocerové. Olej je jedlý, používá se v potravinářství, ale značné množství se využívá technicky (výroba mýdel, textilní průmysl, bionafta).

Nahoru
Dvouděložné - přehled
Jiří Kysilka
Zpět