Dvouděložné rostliny
Prvosenkovité (Primulaceae)
Jsou to jednoleté i vytrvalé byliny s jednoduchými listy v přízemní růžici. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné, pravidelné. V pletivech často obsahují sekreční buňky nebo sekreční nádržky. Charakteristická je přítomnost triterpenických saponinů, jejichž aglykonem jsou často primulageniny a příbuzné saponiny oleanolové řady.
Prvosenka jarní (Primula veris) a
prvosenka vyšší (Primula elatior)
Prvosenky jsou vytrvalé byliny s listy v přízemní růžici. Rostou na lesních mýtinách a pasekách, jakožto i na loukách a stráních. Drobné oboupohlavné žluté květy vyrůstají v květenství. Oba druhy poskytují kořen (Radix primulae) a květ (Flos primulae). Účinnými látkami jsou zejména triterpenické saponiny, kterých droga obsahuje asi 5 až 10 %. Jde zejména o deriváty priverogeninu a protoprimulageninu. Prvosenka jarní obsahuje více saponinů co do množství i co do druhů. Dalšími obsahovými látkami jsou fenolové glykosidy, hlavně primulaverin, a malé množství sacharidů tříslovin (pouze u P. jarní). Květ má menší obsah saponinů než kořen, obsahuje navíc flavonoidy a malé množství silice. Droga podporuje vylučování hlenu při dýchacích obtížích, působí také mírně močopudně.
Lipovité (Tiliaceae)
Jsou to stromy a keře s celistvými, často asymetrickými, opadavými listy. Květy jsou oboupohlavné, přizpůsobené k opylování hmyzem, sdružené v květenství. Plod je dužnatý nebo suchý, typově velice rozmanitý. Ve dřeni a v kůře obsahují lipovité slizové buňky. Jsou rozšířené hlavně v tropech a subtropech, do mírného pásu zasahují jen zřídkakdy.
Lípa srdčitá (Tilia cordata)
a lípa širolistá (Tilia platyphyllos)
Lípy u nás rostou buď planě jako složka listnatých a smíšených lesů, nebo jsou pěstovány jako okrasné a užitkové stromy. Listy mají srdčitý tvar. Vrcholičnatá květenství vonných, dlouze stopkatých květů přirůstají stopkou ke zvětšeným blanitým listenům. V kališních lístcích se vylučuje medovice. Plod je oříšek. Oba druhy lip se od sebe liší zejména dobou květu, velikostí listu, barvou chlupů na rubu listu a počtem květů v květenstvích. Sbírá se celé květenství uvedených druhů i jejich kříženců (Flos tiliae).
Účinnými látkami jsou zejména flavonoidy (1 %), především kvercetinové glykosidy (rutin, hyperosid, kvercitrin) a kempferolové glykosidy (astragalin, tilirosid), myricetinové glykosidy, sliz, třísloviny (asi 2 %), leukoantokyanidiny, kyselina kávová, kyselina chlorogenová, kyselina p-kumarová a silice (asi 0,02 %), jejíž hlavní složkou jsou alkany, farnezol, geraniol a eugenol.
Pro svůj obsah slizů droga mírní dráždivost ke kašli. Užívá se také jako potopudný prostředek při nachlazení a infekčních chorobách, tento účinek drogy je však doposud nevysvětlený. S oblibou se také používá v lidovém léčitelství. Tvoří častou složku kosmetických přípravků.