Dvouděložné rostliny

Slézovité (Malvaceae)

Jsou to dřeviny až byliny s jednoduchými střídavými listy. S výjimkou nejstudenějších míst jsou rozšířeny po celé zeměkouli. Květy jsou často velké a pravidelné. Koruní lístky na spodině navzájem srůstají. Tělo je kryto hvězdovitými a svazečkovitými trichomy. Plodem je tobolka nebo poltivý plod. V korovém a dřeňovém parenchymu obsahují slézovité rostliny drúzy šťavelanu vápenatého, v kůře pak obsahují slizové idioblasty.

Proskurník lékařský (Althaea officinalis)

Proskurník je vytrvalá, hustě a měkce chlupatá bylina s přímou lodyhou a s krátkým, tlustým oddenkem. Listy jsou tří až sedmilaločné, na okraji hrubě pilovité. Roste na vlhkých lukách. U nás je pěstován. Poskytuje listy (Folium althaeae) a podzemní část (Radix althaeae). V obou drogách je obsažen sliz (5 až 10 %), jeho množství dosti závisí na době sběru a úpravě drogy. Je tvořen galakturonomannany, glukany, arabinogalaktany. Dále jsou obsaženy pektiny a flavonoidy, v kořeni též škrob.

Sléz lesní (Malva sylvestris)

Sléz lesní je až 1 m vysoká bylina, skoro přímá a srstnatá. Květy jsou velké, korunní lístky vpředu hluboce vykrojené, nachově růžové. Roste nejčastěji na rumištích. Drogou je slézový list (Folium malvae) a květ (Flos malvae). Účinnou látkou obou drog je sliz. Vyskytují se zde i třísloviny, a to zejména v listu. Květ obsahuje identifikačně významný antokyanový glykosid malvin, podmiňující zbarvení drogy. Obou drog se používá v případě katarů horních cest dýchacích, žaludku a střev, při zánětech dutiny ústní a hltanu. List má pro svůj větší obsah tříslovin i mírně desinfekční a ochranný účinek.

Nahoru

Pryšcovité (Euphorbiaceae)

Jsou to jednoleté i vytrvalé byliny i dřeviny, často sukulentního charakteru. V pletivech mají mléčnice. Jsou rozšířené zejména v tropech a subtropech, ale zasahují i do mírného pásma. Listy mají rozmanitý tvar i postavení, nejčastěji jsou však střídavé. Někdy bývají přeměněny v trny, v takových případech přebírá asimilační funkci stonek. Květy jsou jednopohlavné, rostliny mohou být jednodomé i dvoudomé. Plodem je tobolka nebo bobule. V semenech některých druhů jsou mastné kyseliny, toxalbuminy a dráždivé pryskyřičné látky. Latex některých druhů obsahuje diterpenické estery a forbolové deriváty s dráždivým účinkem.

Skočec obecný (Ricinus communis)

Skočec je u nás pěstován jako jednoletá bylina, ve své domovině dosahuje stromovitého vzrůstu. Listy jsou střídavé se štítnatou dlanitodílnou čepelí. Rostlina bývá zabarvena do ruda. Jednopohlavné květy vyrůstají ve stažených vrcholových latách. V dolní části lat jsou květy samčí, v horní pak květy samičí. Sbírají se semena (Semen ricini), ze kterých se získává ricinový olej (Oleum ricini), známý jako projímadlo. Semena jsou jedovatá.

Jak již bylo řečeno, ricinový olej má silné projímavé účinky. Dávka půl až dvě lžíce je pro plný projev účinku dostačující. Projímavý účinek má na svědomí lipid - triglycerid kyseliny ricinové, který působí především na tenké střevo. Je znám i návyk na ricinový olej - například v Číně a v Indii je tento olej běžně používán v kuchyni k maštění potravy, což Evropanům působí jisté potíže.

Neupravená semena obsahují také alkaloid ricin, který se lisováním a dalšími úpravami (asi hodinovým varem ve vodě, do které alkaloid přechází) z větší části odstraní. Otrava ricinem vzniká již při požití 3 až 4 semen. Projevuje se po poměrně dlouhé době latence několika hodin až dnů. Mezi příznaky patří zánět žaludku a střev s krvavým průjmem, bolestí hlavy a ochablostí. Při těžkých otravách se mohou objevit i křeče. Smrt nastává po 6 až 8 dnech.

Otrava ricinem není příliš častá, není k ní příliš příležitostí - jednou z nich může být pojídání semen z nerozumu, zejména u dětí. Byla popsána otrava 19 dětí 7. třídy, které požily část semene až deset ricinových semen, která našly při úklidu v biologickém kabinetě, ve snaze vyhnout se zkoušení (očekávaly samozřejmě průjem, ne otravu). Žádné z dětí však naštěstí nezemřelo.

Kaučukovník brazilský (Hevea brasiliensis)

Kaučukovník je jednodomý strom s trojčetnými listy. V kmeni mají dlouhé trubicovité mléčnice s latexem. Latex se sbírá pod názvem kaučuk (Caoutchouc). Kaučukovník se dnes pěstuje ve většině tropů.

Nahoru
Dvouděložné - přehled
Jiří Kysilka
Zpět