Dvouděložné rostliny

Ledviníkovité (Anacardiaceae)

Jsou to především tropické dřeviny - stromy, keře nebo liány s jednoduchými, střídavými listy. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné, většinou pravidelné. Tyčinek je mnoho. Plod je nažka, tobolka nebo peckovice. V borce a lýku mají schizolysigenní kanálky s pryskyřicí nebo silicí. Hlavní součást silice tvoří monoterpeny. Krom toho je zde obsaženo velké množství tříslovin a jiných složitých látek. Některé druhy této čeledi jsou používané v potravinářství - např. ledvinovník západní (Anacardium occidentale), poskytující "oříšky kešu" nebo pistacie pravá (Pistacia vera), skýtající známé "pistácie" a konečně mangovník indický (Mangifera indica), ze kterého se sbírá ovoce "mango".

Řečík lentišek (Pistacia lentiscus)

Řečík je strom rostoucí ve Středozemí. Kožovité sudozpeřené listy o 3-5 jařmech jsou vždyzelené. Plod je jednosemenná peckovice. Z nařezaných větví a kmenů vytéká pryskyřičná šťáva, která po zaschnutí tvoří drogu (Resina mastix). Ve farmacii se používá jako pomocná látka pro výrobu zubních tmelů nebo ke žvýkání. Používá se též hojně v technických oborech.

Škumpa jedovatá (Rhus toxicodendron)

Škumpa je keř až strom, kvetoucí v květnu a v červnu. V pletivech jsou přítomny sekreční kanálky s mléčnou šťávou, která vytéká při poranění a na vzduchu černá. Obsahuje fenolické látky se značně toxickým účinkem, zejména urushiol, který působí jako alergen a vede k přecitlivělosti. Z této rostliny se získávají třísloviny, které jsou zde též velmi hojně zastoupeny.

Dříve se věřilo, že může rostlina působit i na dálku, na tom však není zbla pravdy. Otrava vzniká při styku mléčné šťávy s kůží. Po jisté době latence, třeba i po několika dnech, se dostaví zánět, který silně svědí. I po vyhojení zůstávají stopy.

Nahoru

Routovité (Rutaceae)

Jsou to většinou dřeviny, řidčeji byliny, většinou se střídavými listy, které mohou být jednoduché nebo složené. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné až souměrné. Plodem může být bobule, tobolka i peckovice. Tyto rostliny můžeme nalézt hlavně v tropech a subtropech.

V základním pletivu jsou přítomny lysigenní nebo schizolysigenní nádržky se silicemi, jejichž hlavní složkou je limonen. Některé druhy také obsahují alkaloidy, a to často z rozličných skupiny - např. imidazolové, isochinolinové a další. Jsou zde značně rozšířeny flavonoidy, hlavně rutin, který byl poprvé izolován z natě routy vonné. Vyskytují se zde též kumariny, furanokumariny a pyranokumariny, které způsobují zcitlivění vůči světlu.

Routa vonná (Ruta graveolens)

Routa je vytrvalá dřevnatějící bylina s pravidelnými žlutými květy. Plod je 4 až 5pouzdrá tobolka. Pochází z jižní Evropy, u nás je však často pěstována. Sbírá se nať (Herba rutae), která obsahuje mnoho rutinu.

Těhozev březový (Barosma betulina)

Těhozev je suchomilný keř se vstřícnými jednoduchými kožovitými listy s pilovitým až vroubkovaným okrajem. Květy jsou pravidelné pětičetné, plodem je měchýřek. Rostlina pochází z jižní Afriky, hlavně Kapska a Angoly. Sbírají se listy (Folium bucco).

Listy obsahují zejména silici, jejíž hlavní složku tvoří diosfenol, isomenton, menton a limonen. Dále jsou zde přítomny flavonoidy, např. glykosid diosmin, rutin, krom toho ještě sliz a hořčiny. Droga působí desinfekčně a protizánětlivě na močové cesty, proto se užívá zejména jako složka urologických čajovin.

Mrštnoplod malolistý (Pilocarpus microphyllus)

Mrštnoplod je strom až keř s domovem v Brazílii, Paraguaji a severní Argentině. Má lichozpeřené listy, jejichž lístky jsou poměrně dlouhé. Drobné květy vyrůstají v hroznech nebo klasech. Plodem je tobolka s 4 až 5 jednosemennými měchýřky. Sbírají se listy (Folium jaborandi), které slouží jako surovina pro izolaci alkaloidu pilokarpinu.

Citrus (Citrus sp.)

Citrusy jsou dřeviny, pocházející z tropické Asie, na mnohých místech jsou však pěstované. Mají jednoduché, střídavé listy s typickým křídlatým řapíkem, přičemž v paždí listu bývá trn. Plod je nepravá bobule, tzv. hesperidium, jehož dutinu tvoří šťavnaté výrůstky z plodolistů. Vnější oplodí, tzv. flavedo, obsahuje četné lysigenní siličné nádržky a je zbarveno žlutě až oranžově, pod ním je tzv. albedo, což jest řídké parenchymatické pletivo. Vnitřní oplodí, tzv. endokarp, je blanité a lze jej rozštěpit mezi jednotlivými pouzdry. Mnohé druhy jsou využívány v potravinářství - např. C. limon (citron), C. reticulata (mandarinka), C. sinensis, C. aurantium (pomerančovník), C. paradisi (grapefruit).

Citroník hořký (Citrus aurantium amara) poskytuje oplodí zralých plodů, zbavené albeda (Pericarpium aurantii amarum), které obsahuje asi 1 až 2,5 % silice, ve které je obsažen zejména terpen limonen (asi 90 %) a menší množství α-citralu a β-citralu, methylesteru kyseliny antranilové (vůně pomerančových květů). K dalším účinným látkám patří zejména flavonoidy (hesperidin) a velké množství hořčin (aranciamarin, kyselina auranciamarinová). Droga zvyšuje chuť k jídlu - stimuluje žaludeční sekreci. Proto se podává před jídlem v malých dávkách při nechutenství. Dále se drogy používá pro úpravu chuti a vůně léčiv. Může se též podávat v případech plynatosti, kdy napomáhá odvodu střevních plynů. Podobný účinek mají též nezralé usušené plody (Fructus aurantii immaturi).

Citroník sladký (Citrus aurantium dulce) se používá k zisku oplodí (Pericarpium aurantii dulce). Flavedová vrstva je bohatá na silici, žluté až oranžové zbarvení zapříčiňuje přítomnost karotenoidů, zejména β-karotenu, lykopenu, kryptoxantinu, xantofylu, violaxantinu, zeaxantinu, ß-citraurinu, citroxantinu a jiných. Albedo se skládá z celulosy a hemicelulosy, ligninů, pektinů, pentosanů, hořčin a minerálních solí. Silice se izoluje (Oleum aurantii dulcis), obsahuje především limonen, dále terpineol, pinen a linalol. Působením světla a vzduchu se kvalita obsažených látek mění, přičemž silice dostává pachu terpentýnu. Krom toho jsou obsaženy flavonoidy (rutin a hesperidin), methylester kyseliny antranilové, kumariny a hořčiny. Droga se používá k regulaci chuti a vůně u léčiv. Může též stimulovat tvorbu žluče při nedostatečné funkci žlučníku. V potravinářství se používá jako koření.

Citroník limonový (Citrus limon) poskytuje oplodí (Pericarpium citri), ze kterého se získává silice (Oleum citri). Složení silice je obdobné jako u pomeranče, je zde však navíc přítomen citral, který způsobuje charakteristickou vůni citronů. Použití citronové silice je obdobné jako u silice pomerančové.