Dvouděložné rostliny

Kakostovité (Geraniaceae)

Jsou to nejčastěji byliny s jednoduchými až složenými listy a s oboupohlavnými, pětičetnými květy. Plodem je typická zobanitá tobolka, rozpadající se v měchýřkovité až nažkovité plůdky. Jsou rozšířené v mírných a subtropických pásech celého světa.

Kakostovité jsou charakteristické přítomností hydrolyzovatelných i kondenzovaných tříslovin. Některé druhy obsahují silici.

Kakost kořenný (Geranium macrorrhizum)

Kakost kořenný je vytrvalá bylina se šikmým oddenkem. Listy vyrůstají v přízemní růžici. Květy jsou pravidelné, oboupohlavné, pětičetné. Tato rostlina se často pěstuje. Sbírá se nadzemní část, která slouží k izolaci silice (Oleum geranii). Listy obsahují asi 0,1 až 0,2 % geraniové silice.

Hlavní složkou silice je geraniol (více než 65 %), dále linalol, menton a jiné. Obvykle je přítomna i kyselina pelargová, která slouží pro výrobu laků. Geraniová silice se používá jako náhražka za růžovou silici - slouží zejména pro úpravu chuti a vůně léčiv. Své využití nachází tato silice i v kosmetice.

Nahoru

Aralkovité (Araliaceae)

Jsou to vesměs dřeviny, vzácně byliny s jednoduchými, celistvými až laločnatými listy. Někdy se objevuje různolistost. Květy mohou být oboupohlavné i jednopohlavné, pravidelné, obvykle vyrůstají v okoličnatých květenstvích. Plodem je bobule, peckovice nebo vzácněji dvounažka. Jsou rozšířeny zejména v tropických a subtropických pásech, vzácněji se však mohou vyskytovat i v pásech mírných. Obsahové látky aralkovitých jsou poměrně málo prozkoumány - jsou zde přítomny zejména triterpenické saponiny a lignany.

Všehoj ženšenový (Panax ginseng)

Všehoj je vytrvalá bylina s přímou nevětvenou lodyhou s přeslenem tří až pěti dlanitě dělených listů s vrcholovým okolíkem květů. Květy jsou žlutavé až bílé, plody jsou červené bobule. Řepovité kořeny, které tvoří drogu (Radix ginseng), mají často tvar těla člověka. Hodnotnější jsou kořeny z rostlin starších. Roste ve stinných horských lesích Mandžuska a Koreje. Ve staré čínské medicíně se tento kořen používá již asi 4000 let.

Droga obsahuje 2 až 3 % ginsenosidů, což jsou steroidní saponiny. Droga se používá jako prostředek na celkové zlepšení zdravotního stavu, údajně je to též afrodiziakum. Působí pravděpodobně tak, že celkově ovlivňuje metabolismus, nebo zvyšuje odolnost organismu proti chorobám.

Břečťan popínavý (Hedera helix)

Břečťan je dřevinná stálezelená liána, přidržující se podkladu příčepivými kořeny. Můžeme zde pozorovat různolistost. Na nekvetoucích větévkách jsou listy dlanitě laločnaté, avšak na kvetoucích větévkách mají listy vejčitý až kopinatý tvar. Plod je bobule. Břečťan je jediný zástupce aralkovitých, vyskytující se i u nás. Celá rostlina je jedovatá. Sbírá se list (Folium hederae).

Rostlina obsahuje triterpenické saponiny, souborně označované hederakosid. Dále jsou přítomné seskviterpeny a flavonoidy (např. rutin, kempferol a isokvercitrin). Vyskytují se zde i vitamíny, zejména provitamíny A a E. Droga se používá zejména při dýchacích potížích, vhodná je při dávivém kašli, křečovitých stavech průdušek. Působí též proti edémům. Vyšší dávky tlumí a zpomalují srdeční činnost.

Nahoru
Dvouděložné - přehled
Jiří Kysilka
Zpět