Dvouděložné rostliny

Miříkovité(Apiaceae)

Jsou to jednoleté, dvouleté či vytrvalé byliny, zřídka keře. Vyskytují se zejména v mírném a subtropickém pásu severní polokoule. Lodyhy jsou vzpřímené, duté a článkované. Střídavé jednoduché listy přisedají ke stonku širokou pochvou. Jsou skoro celistvé nebo laločnaté, většinou bohatě zpeřené. Květy jsou drobné, často oboupohlavné, pětičetné. Bývají sdruženy v okoličnatá květenství, nejčastěji ve složené okolíky. Okolíky bývají podepřeny listeny, zvanými obal. Plodem je poltivá dvounažka.

Miříkovité obsahují silice, vyskytující se zejména v kořenech, nati a plodech. Obsahové látky tvoří ponejvíce terpeny, avšak důležitou součástí jsou deriváty fenylpropanu, např. anetol nebo apiol. K derivátům fenylpropanu patří i miříkovité kumariny, především umbeliferon a pimpellin. Vyskytují se též různé další příbuzné deriváty, jako jsou furanochromany, např. khellin. Alkaloidy se u miříkovitých vyskytují pouze výjimečně, jsou to zejména pyridinové alkaloidy jako je koniin. K typickým obsahovým látkám patří též polyacetyleny.

Čeleď miříkovitých dělíme na tři podčeledi - pupečníkové (Hydrocotyloideae), žindavové (Saniculoideae) a miříkové (Apioideae), z nichž pouze miříkové mají pro nás větší význam.

Koriandr setý (Coriandrum sativum)

Koriandr je jednoletá bylina, planě rostoucí ve Středomoří, odedávna pěstovaná v Indii a v Egyptě. Okolíky jsou bez obalů, okolíčky mají čárkovité obalíčky. Plody jsou kulovité žlutavé dvounažky (Fructus coriandri). Semena obsahují asi 1 % silice (Oleum coriandrii).

Nejvýznamnějšími složkami silice jsou linalol, geraniol, monoterpenické uhlovodíky jako jsou α-pinen a limonen, 1,8-cineol a kafr. Silice se používá v případech plynatosti, jinak také pro úpravu chuti a vůně různých léků. Tvoří též složku různých lihovin, tabákových výrobků a parfémů. Plody jsou složkou koření kari.

Bolehlav plamatý (Conium maculatum)

Bolehlav je dvouletá bylina páchnoucí myšinou. Sivá dutá lodyha je na spodku nachově skvrnitá, jemně rýhovaná. Nažky jsou šedohnědé s vlnitě křídlatými žebry. Rostlina je jedovatá, obsahuje alkaloidy, zejména koniin (v semenech až 0,7 %).

Koniin dráždí lokálně, ochrnuje zakončení sensitivních i motorických nervů. Způsobuje i ochrnutí jistých center v mozku. Hned po požití dotyčného škrábe v hltanu, přičemž se uvolňuje hodně slin. Jazyk dřevění, vidění je nejasné. Může se projevit zvracení. Otrávený začíná pociťovat tlak v hlavě a závratě. Končetiny slábnou, zejména nohy. Ochrnutí pomalu postupuje. Smrt nastává zástavou dechu. Smrtelná dávka činí asi 0,15 až 0,30 g koniinu.

Ve starověkém Řecku se odvaru z bolehlavu používalo k popravám. Takto ukončil svou životní pouť i známý filosof Sokrates, poté, co byl obviněn Athéňany z narušování pořádku a demokracie a odmítl možnost uprchnout do exilu. Je možné, že spolu s koniinem bylo Sokratovi podáno i jisté množství opia.

Rozpuk jízlivý (Cicuta virosa)

Rozpuk je vytrvalá bylina bahnitých břehů a vlhkých luk. Má zduřelý, dutý a příčně přehrádkovaný oddenek. Rostlina je prudce jedovatá - obsahuje alkaloidy cikutoxin a cikutin. Zajímavá je též přítomnost oxykumarinu, pročež extrakt rozpukového kořene modře fluoreskuje.

Cikutoxin patří mezi křečové jedy. Cikutoxin se vstřebává velmi rychle, první příznaky se objevují již několik minut po požití. Smrtelnou otravu může způsobit jediný kořen rozpuku. Otrávený cítí palčivou chuť v ústech, má kolikovité bolesti břicha a zvrací. Vrávorá, pokoušejí se o něj mdloby. Dříve nebo později propuknou velmi dramatické křeče s pěnou u úst a skřípáním zubů. Postupně nastává celkové ochrnutí a smrt. Otrava rozpukem jízlivým je velmi vážná a podléhá jí převážná část otrávených.

Kmín kořenný (Carum carvi)

Kmín je dvouletá, často pěstovaná bylina, pocházející z Eurasie. Dnes se pěstuje především v Polsku, Holandsku, Německu a Egyptě. Můžeme ji nalézt i u nás na Moravě. Listy jsou dělené v tenké úkrojky. Plody (Fructus carvi) jsou obloukovitě zakřivené dvounažky, používají se ve farmacii i v potravinářství.

Z plodů se získává silice (Oleum carvi), přítomná asi v 3 až 7 %. Její hlavní složkou je karvon (50 až 80 %), dále limonen a jiné terpeny (myrcen, karveol a další). Při dozrávání se zvyšuje podíl karvonu a snižuje se podíl limonenu. Vyskytují se zde i flavonoidy. Plody obsahují též olej, bílkoviny a sacharidy.

Silice povzbuzuje tvorbu žaludeční šťávy, čímž povzbuzuje chuť k jídlu, dobře působí proti křečím hladkého svalstva. Používá se též proti plynatosti, snižuje sekreci žluči. Je též složkou mazadel na prokrvení pokožky a též mastí proti lidským i zvířecím parazitům. Plodu se kromě tohoto využívá jako koření.

Anýz obecný (Pimpinella anisum)

Anýz je dvouletá bylina, domácí v oblasti Středozemního moře. V mnoha zemích se pěstuje. Okolíky bílých květů jsou bez obalů i obalíčků. Plodem je dvounažka, která se sbírá (Fructus anisi). Obsahuje asi 1,5 až 5 % silice (Oleum anisi).

Hlavní složkou silice je trans-anetol, což je nositel chuti i vůně. Krom toho je přítomen podobně vonící methylchavikol a jiné látky. Plody obsahují ještě olej, proteiny a sacharidy.

Droga i silice povzbuzuje sekreci hlenu v dýchacích cestách, brání též křečím hladkého svalstva a plynatosti. Silice se též používá jako repelent proti nepříjemnému hmyzu.

Bedrník obecný (Pimpinella saxifraga)

Bedrník je vytrvalá bylina, rostoucí na našem území. Má oblou, plnou, jemně rýhovanou lodyhu, čepele nejhornějších listů jsou zakrnělé. Poskytuje kořen (Radix pimpinellae), který obsahuje silici a kumariny.

Nahoru
Fenykl obecný (Foeniculum vulgare)

Fenykl je dvouletá až vytrvalá bylina, původem ze Středozemí. Pěstuje se v celé Evropě, u nás na jižní Moravě. Listy jsou mnohonásobně dělené v dlouhé nitkovité úkrojky. Mají dlouhé pochvy. Složené okolíky žlutých květů jsou bez obalů. Plody jsou dlouhé oválné dvounažky se silně vyniklými žebry.

Sbírají se plody (Fructus foeniculi), které obsahují asi 2 až 6 % silice (Oleum foeniculi). Hlavní složkou silice je trans-anetol (50 až 80 %), potom methylchavikol, fenchon, anisaldehyd a některé terpeny (α-pinen, limonen). Semena obsahují též olej, proteiny, organické kyseliny a flavonoidy.

Droga podporuje tvorbu hlenu, používá se též proti křečím hladkého svalstva a plynatosti. Silice však zároveň vyvolává záněty střev, rozšiřuje kapiláry a prokrvuje pánevní oblast, proto se musí dávkovat opatrně. Semena se používají též pro ovlivnění chuti a vůně, jsou známým kořením.

Andělika lékařská (Archangelica officinalis)

Andělika je až 2 m vysoká bylina se silnou dutou a rýhovanou lodyhou. Z řepovitého oddenku vyrůstají silné větvené kořeny. Dvakrát až třikrát zpeřené listy mají nápadné nafouklé pochvy. Zelenobílé květy vykvétají ve velkých okolících. U nás roste vzácně zplanělá, pěstuje se zejména v Německu. Používá se kořen (Radix angelicae).

Hlavní obsahovou látkou kořene je silice (do 1,5 %), která obsahuje α-felandren a kumariny, případně furanokumariny, jako jsou angelicin, bergapten a imperatorin. Dalšími látkami jsou hořčiny a sacharidy. Droga zlepšuje chuť k jídlu, působí též sedativně. Velké množství drogy se spotřebuje v likérnictví a na aromatizaci kořenin a kořeninových směsí.

Libeček lékařský (Levisticum officinale)

Libeček je statná, vytrvalá bylina s rozvětvenou lysou lodyhou a hlavatým oddenkem s dlouhými kořeny. Je to kulturní rostlina, původní v Přední Asii, často se pěstuje a zplaňuje. Sbírají se kořeny (Radix levistici). Používají se ve farmacii, ale zejména v potravinářství jako hlavní součást polévkového koření.

Pakmín pravý (Ammi visnaga)

Pakmín neboli morač je bylina původní v nilské deltě, kde se dodnes hojně pěstuje. Sbírají se plody (dvounažky) hnědošedé barvy, obloukovitě zakřivené (Fructus visnagae). Droga slouží jako surovina pro izolaci účinných látek, což jsou furanochromony (tzv. γ-pinony), hlavně kelin, visnagin a jiné, pyranokumariny, jako je visnadin a samidin. Krom toho jsou přítomny i flavonoidy a olej. Droga působí protikřečově na svalstvo průdušek, trávicího ústrojí, žlučových cest, soustavy močové a pohlavní a též na svalstvo koronárních cév. Proto se používá zejména při křečích v trávicí soustavě, žlučníkových kolikách, bolestivé menstruaci, je nápomocna též při odchodu močových kamenů, angíně pektoris a bronchiálním astmatu.

Petržel zahradní (Petroselinum sativum)

Petržel je dvouletá bylina, původem ze Středomoří. Dnes se pěstuje jako zelenina pro listy nebo kořeny. Vyskytuje se v několika odrůdách. Má masitý kořen a spodní listy zpeřené v klínovité úkrojky. Sbírá se kořen (Radix petroselini), své využití však nachází i list a plody.

Účinnou látku tvoří silice s obsahem fenylpropanů, zejména apiolu a myristicinu, k dalším obsahovým látkám patří flavonoidy, zejména apiin, polyacetyleny, zejména falkarinon, dále furanokumariny jako je bergapten nebo izoimperatorin, sliz a sacharidy. Kořen působí močopudně, potlačuje plynatost a podporuje chuť k jídlu. List obsahuje též silici, kromě toho však i velké množství kyseliny askorbové, proto je vhodný jako zelenina. Plod obsahuje více silice než kořen, její složení je více méně obdobné.

Bolševník velkolepý (Heracleum giganteum)

Bolševník velkolepý je přes 2 m vysoká asijská trvalka, která u nás zdivočela. Lodyhy jsou mocně chlupaté, květy vykvétají v mohutných okolících. Z čerstvých lodyh prýští šťáva, která obsahuje furanokumariny a na kůži vyvolává po 24 hodinách pálící a svědící temně červenohnědé zanícené plochy, na kterých vznikly měchýřky s lehce zkalenou tekutinou. Účinek bývá přirovnáván k účinku yperitu. Dlouho přetrvává výrazná pigmentace postižených ploch. Sluneční záření zesiluje průběh alergie ještě více. Chloupky kůži nedráždí. Rostlina se velice dobře rozmnožuje a je schopna vytlačit naši původní vegetaci, jelikož zde nemá přirozené nepřátele. Proto bychom se měli snažit jejímu výskytu zamezit.

Nahoru
Dvouděložné - přehled
Jiří Kysilka
Zpět