Dvouděložné rostliny

Ochmetovité (Loranthaceae)

Jsou to zelené poloparazitické rostliny, rostoucí ve větvích stromů. Vyskytují se především v tropech. Při klíčení vytvářejí přísavný terčík, který proniká kůrou hostitelské rostliny až ke dřevu, kde se vyvíjí plochý orgán, z něhož vyrůstají do dřeva četná haustoria, jimiž jsou čerpány živné roztoky. Stonek se větví vidličnatě, listy jsou vstřícné, jednoduché, celistvé. Květy oboupohlavné až dvoudomé, tří až dvoučetné. Plodem je bobule, řidčeji peckovice. K obsahovým látkám patří třísloviny, triacylglyceroly, acetylenové mastné kyseliny a lektiny.

Jmelí bílé (Viscum album)

Jmelí je dvoudomý stálezelený keřík s vidličnatě větvenou lodyhou a vstřícnými celokrajnými, podlouhle vejčitými listy. Tvoří nápadné trsy na větvích listnatých stromů. Na borovicích parazituje příbuzné jmelí borové (Viscum laxum). Jednopohlavné květy vyrůstají v úžlabí větviček. Plod je bílá až žlutavá bobule. Sbírá se nať (Herba visci).

K účinným látkám patří zejména peptidy - viskotoxiny a lektiny. Viskotoxiny jsou směsí polypeptidů, tvořených nejčastěji 46 aminokyselinami, přičemž sekvence aminokyselin je známa jen u některých. Lektiny neboli toxalbuminy jsou glykoproteiny. Sem patří např. viskumin. Kromě těchto peptidů se zde vyskytují ještě triterpeny, polysacharidy, flavonoidy a biogenní aminy, zejména cholin a tyramin.

Droga se používá jednak pro izolaci účinných látek, jednak přímo jako složka čajovin proti vysokému krevnímu tlaku a proti kornatění cév. Izolované lektiny zvyšují imunitu, působí cytotoxicky na určité typy nádorů. Viskotoxiny mohou v jistých případech snižovat tlak, jsou však zároveň dosti dráždivé a toxické.

Nahoru

Olivovníkovité (Oleaceae)

Jsou to dřeviny se vstřícnými jednoduchými nebo zpeřenými listy. Květy jsou malé, čtyřčetné, pravidelné. Vyrůstají v hroznovitých nebo vrcholičnatých květenstvích. Plod je tobolka, bobule, peckovice nebo nažka. Vyskytují se od tropů po mírný pás, hlavně na severní polokouli.

Olivovníkovité obsahují silice, iridoidy a sekoiridoidy. Je pro ně typický mannit. Krom toho je přítomen lignan a lignanové glykosidy.

Olivovník evropský (Olea europaea)

Olivovník je menší strom s úzce kopinatými, stříbrošedými listy. Plody jsou peckovice velikosti švestky. V dužnatém oplodí obsahují až 30 % oleje (Oleum olivae). Rostlina pochází ze severní Afriky, ale pěstuje se odedávna po celém Středozemí. Olivový olej je nevysychavý, používá se nejvíce jako jedlý olej, v lékařství může sloužit při výrobě mastí a náplastí.

Nahoru
Dvouděložné - přehled
Jiří Kysilka
Zpět