Dvouděložné rostliny

Hořcovité (Gentianaceae)

Jsou to převážně byliny s jednoduchými, střídavými listy. Jsou rozšířené v subtropických a mírných pásech celé zeměkoule, zvláště v horách. Květy jsou oboupohlavné, čtyř až pětičetné, pravidelné. Plodem je tobolka s velkým množstvím drobných semen.

Charakteristickými obsahovými látkami hořcovitých jsou iridoidy a sekoiridoidy. Často jsou doprovázeny dusíkatými látkami.

Hořec žlutý (Gentiana lutea)

Hořec žlutý je vytrvalá bylina s přímou, oblou, dutou lodyhou. Listy jsou elipsovité, celokrajné, na spodní straně s vyniklou obloukovitou žilnatinou. Přízemní listy vytvářejí růžici, lodyžní listy jsou křižmostojné. V úžlabí horních listů jsou svazečky žlutých květů. Používají se oddenky a kořeny (Radix gentianae).

Droga obsahuje asi 2 až 3 % sekoiridoidních hořčin, zejména gentiopikrosidu. V menší míře se vyskytuje více hořký acylglykosid amarogentin. Krom toho se vyskytuje žluté barvivo gentisin, sacharosa, pektin a podobné látky. Používá se pro zvýšení chuti k jídlu, neboť podporuje sekreci žaludečních šťáv.

Zeměžluč menší (Centaurium erythraea)

Zeměžluč je dvouletá bylina se čtyřhrannými lodyhami, na vrcholu vidličnatě větvenými. Obvejčité listy vyrůstají v přízemní růžici. Květy v koncových vrcholících mají trubkovitý, hluboce rozeklaný kalich a růžovou řepicovitou korunu. Sbírá se kvetoucí nať (Herba centaurii).

Droga obsahuje sekoiridoidy, jako je swerciamarin, swerozid, gentiopikrosid, centapikrin a amarogentin. Nejvíce hořčin obsahuje stonek, potom listy a květy. Kromě hořčin jsou obsaženy také flavonoidy, silice, stopy purinových a akridinových alkaloidů a silice. Používá se stejně jako hořcový kořen ke zvýšení chuti k jídlu.

Nahoru

Vachtovité (Menyanthaceae)

Jsou to vodní a bahenní byliny, rozšířené od tropů po mírné pásy. Listy jsou jednoduché nebo trojčetné. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné, pravidelné. Stejně jako hořcovité obsahují iridoidy a sekoiridoidy, ponejvíce glykosid menyantin, který je v rostlinách společně s gentianinem.

Vachta trojlistá (Menyanthea trifoliata)

Vachta je vytrvalá, u nás chráněná bylina, se střídavými, trojčetnými listy. Květy jsou bledě růžové, cípy korun jsou třásnité. Roste na bažinatých loukách, u nás hlavně v jižních Čechách. Používají se listy (Folium trifolii fibrini), které obsahují iridoidy a sekoiridoidy, zejména foliamentin, mentiafolin a podobně. Kromě toho droga obsahuje i flavonoidy, zejména rutin. Používá se pro opět pro zvýšení chuti k jídlu a k posílení trávicí činnosti.

Nahoru
Dvouděložné - přehled
Jiří Kysilka
Zpět