Dvouděložné rostliny

Mořenovité (Rubicaceae)

Jsou to rostliny, rozšířené zejména v tropech a subtropech, v mírných a studených pásech méně. V tropech jsou to dřeviny, u nás jen jednoleté až vytrvalé byliny. Listy jsou celistvé, vstřícné, křižmostojné, zdánlivě přeslenité. Květy jsou oboupohlavné, různoobalné, čtyř až pětičetné. Dvouplodolistový semeník dozrává v tobolku, peckovici nebo dvounažku.

V pletivech obsahují tyto rostliny často drúzy šťavelanu vápenatého. Jsou bohaté na různé jednoduché i složité alkaloidy, iridoidy, antrachinonové glykosidy, saponiny, kumariny a podobně.

Chinovník (Cinchona sp.)

Chinovníky, zejména ch. červený (C. succirubra), ch. lékařský (C. officinalis) a další, jsou mohutné stromy s rozložitou korunou. Listy jsou křižmostojné, řapíkaté, elipsovité. Květy jsou růžové až bělavé, vyrůstají v latách. Vyskytují se v tropické Americe.

Drogou je chinová kůra (Cortex chinae). Kůra obsahuje asi 20 chinolinových alkaloidů v celkovém množství 4 až 12 %, a to zejména chinin (25 %), cinchonin (45 %), chinidin (5 %) a další. Droga se dnes používá zejména pro průmyslovou izolaci alkaloidů. Pro svou hořkou chuť, způsobenou přítomností alkaloidů, ale i hořčin, se používá též pro podporu chuti k jídlu. Izolovaný chinin se používá též pro ochucování nápojů, uveďme známý Tonik. V historii se chinová kůra používala jako hlavní lék proti malárii a jiným horečnatým onemocněním.

Chinin je typický protoplasmatický jed. Lokálně dráždí tkáně, má značný vliv na příčně pruhované svalstvo. K počátečním příznakům otravy chininem patří hučení v uších, které se objevuje i při terapeutických dávkách. Příchod samotné otravy se ohlašuje zvracením. Poté se mohou na kůži objevit různé vyrážky jako projev alergie. Tep je při otravě zpomalen, otráveného bolí hlava, dostavují se i závratě. Otrávený vypadá jako opilý, někdy může být velmi vzrušený. Prožívá halucinace, do svalů mohou přicházet křeče. Hučení v uších je postupně doplňováno i syčením, zvoněním, přičemž sluch se postupně otupuje až k úplné, ale přechodné hluchotě. V zrakovém poli se může objevit rozšiřující skvrna, která může vést k úplné, naštěstí vratné slepotě. Smrt při otravě chininem nastává ochrnutím srdce a dýchacího středu.

1 g chininu již navozuje chininovou opilost, nad 5 g již spolehlivě vzniká akutní otrava. Průměrnou smrtelnou dávkou je 10 g, ovšem uzdravení může nastat i po pozření mnohem větších dávek chininu. Chinin má také negativní vliv na vývoj plodu, čehož se zneužívá k vyvolání potratů. Je nutno říci, že chinin nepatří k těžkým jedům, naděje na uzdravení jsou poměrně velké, přičemž poškození smyslového ústrojí není trvalé.

Chinidin, další alkaloid chinové kůry, působí obdobně jako chinin, jeho účinek je však slabší. Výrazněji účinkuje na srdeční sval.

Nahoru
Kávovník arabský (Coffea arabica)

Kávovník je keř až strom se vstřícnými kožovitými listy. V jejich úžlabí vyrůstají květy ve svazečcích, tvořících lichopřesleny. Plody jsou vejčité peckovice červené barvy, obsahující dvě chrupavčité pecky. Využívá se semeno, tzv. kávové zrno (Semen coffeae).

Semena se zbaví dužniny, bílku a osemení, a to tzv. mokrým nebo suchým způsobem. Při mokrém způsobu se plody nechají nabobtnat a následně se zbaví dužniny, přičemž zbytky se odstraní fermentací. Potom se semena suší, slupka se nechá tlakem prasknout a oddělí se proudem vzduchu. Při suchém způsobu se semena nejprve suší, potom se loupou a leští. Pražením při asi 200 až 250 °C semena dostávají typické kávové aroma.

Hlavní účinnou látkou je kofein (0,3 až 2,5 %). Ve stopách je obsažen též teofylin. Pražením vzniká větší množství aromatických látek. Příčinou nežádoucích účinků kávy (dráždění žaludku, nechuť k jídlu) je kyselina chlorgenová. Káva se používá nejčastěji jako pochutina se stimulačním účinkem na centrální nervovou soustavu. Lze jej využít též jako protijed při otravách látkami, tlumícími centrální nervovou soustavu.

Mařinka vonná (Galium odoratum)

Mařinka je vytrvalá bylina s přímými čtyřhrannými lodyhami a s dlouhými kopinatými listy, uspořádanými do lichopřeslenů. Vonné květy vyrůstají ve vrcholičnatých latách a mají nálevkovitou čtyřcípou korunu. Roste nejčastěji v bučinách, a to v Evropě, Asii i severní Africe. Sbírá se kvetoucí nať (Herba asperulae). Droga obsahuje zejména kumarin, glykosid asperulosid, hořčiny a třísloviny. Používá se pro úpravu vůně, působí též močopudně, protizánětlivě a protikřečově.

Nahoru
Dvouděložné - přehled
Jiří Kysilka
Zpět