Nahosemenné rostliny 2

Tento článek je druhým dílem dvojdílné rozpravy o nahosemenných rostlinách.

Cypřišovité (Cupressaceae)

Bohatě větvené dřeviny různého vzrůstu s pryskyřičnými kanálky většinou jen v primární kůře. Listy většinou šupinovité, mnohdy střechovitě se kryjící, řidčeji jehlicovité. Spíše vytrvalé než opadavé. Zralé šištice dřevnatí, kožovatí nebo dužnatí. Semena mohou mít křídla. Embryo má více děloh, nejméně však dvě.

Jalovec obecný (Juniperus communis)

Nízký dvoudomý stromek s jehlancovitou korunou a tuhými ostře špičatými jehlicovitými listy. Polodužnaté černomodré šištice vzhledu bobulí dozrávají druhým až třetím rokem. Vyskytuje se na okrajích lesů a pastvin. Sbírají se šištice (Fructus juniperi), dříve se sbíralo i dřevo (Lignum juniperi). V plodech je přítomna silice (Oleum juniperi).

Jalovcový plod (Fructus juniperi)

Drogu tvoří usušený kulovitý plod fialově hnědé až černohnědé barvy. Je lysý a lesklý, zpravidla také ojíněný. Droga má typický aromatický zápach a chutná kořenitě, nejprve sladce, později hořce. Jalovcový plod je zapsán v ČSL 4.

Droga obsahuje asi 0,5 až 2 % silice, jejímiž hlavními složkami jsou monoterpeny (až 80 %), a to zejména pineny, 1-terpinen-4-ol, zodpovědný za močopudné účinky, α-terpineol, borneol, geraniol a jiné alkoholy. Složení silice závisí na místě výskytu a též na stupni zralosti plodů. Kromě silice plody obsahují až 30 % glukosya fruktosy, 3 až 5 % katechinových tříslovin, flavonoidy a leukoantokyaniny.

Droga se působí močopudně a zajišťuje také desinfekci močových cest během zánětů. Také podporuje trávení a zvyšuje chuť k jídlu. V domácnostech se používá jako koření, ale také k výrobě různých lihovin (např. gin či borovička). Při delším užívání dochází k silnému dráždění, což může vyvolat až záněty ledvin, poruchy trávení, jaterní potíže a příznaky celkového podráždění. Užívání během těhotenství může vyvolat až stahy dělohy.

Jalovec chvojka klášterská (Juniperus sabina)

Dřevina keřovitého vzrůstu, původem z Jižní Evropy, u nás pěstována v parcích. Má rozprostřeně vystoupavé větve a šupinovité čtyřřadé listy. Malé temně modré šištice dozrávají nejčastěji již prvním rokem. Obsahuje silně dráždivou silici, na jejíž jedovatosti se podílejí lignany, např. podofylotoxin.

Tisovité (Taxaceae)

Jsou to dřeviny nízkého vzrůstu, jejichž dřevo a listy neobsahují balzámové kanálky. Listy jsou jehlicovité, vytrvalé. Jsou zpravidla dvoudomé. Semeno je obaleno nápadně zbarveným dužnatým valem, tzv. míškem (epimatium). Embryo má dvě dělohy. Vyskytují se v mírném a subtropickém pásmu severní polokoule.

Tis červený (Taxus baccata)

Tis červený je dvoudomý nižší strom nebo keř pomalejšího vzrůstu s čárkovitými plochými jehlicemi. Semeno je obaleno červeným dužnatým míškem. Rostlina může dosahovat pozoruhodného stáří, až několik tisíc let. U nás se vzácně vyskytuje jako původní v suťových lesích, jinak je hojně vysazován v parcích a zahradách. Celá rostlina kromě míšku je jedovatá, protože obsahuje alkaloidy taxaciny.

Odvaru z tisového jehličí se dříve užívalo k vyvolání potratu. Nutno však říci, že odvar způsobil spíše smrt než potrat. Účinnou látkou je zejména taxin, což je směs alkaloidů, z nichž nejdůležitější je amorfní taxin B, přičemž krystalický taxin A je neúčinný. V jehlicích je až 0,9 % taxinu. Smrtelnou dávkou je odvar z 50 g tisového jehličí.

Taxin dráždí trávící ústrojí, zastavuje dýchání a srdeční činnost. Otrava se projeví trávicími obtížemi, zejména zvracením, průjmem a zácpou, přítomností krve v moči, závratěmi, křečemi, poklesem krevního tlaku až přechodem do komatu.

Gnetophyta

Jsou to dřeviny rozmanitého vzrůstu - stromy, keře nebo liány. V sekundárním dřevě obsahují kromě cévic už i atypické cévy, které jako takové nejsou pro nahosemenné rostliny typické. Vstřícné listy nabývají různých tvarů. Rostliny jsou jednodomé nebo dvoudomé. Embryo klíčí dvěma dělohami.

Chvojníkovité (Ephedraceae)

Jsou to zpravidla nízké keře s prutovitými větvemi a šupinovitými křižmostojnými listy v nodech článkovaných větví. Většinou bývají dvoudomé. Jsou opylovány především větrem. Výskytem zasahuje od střední Evropy po střední Asii. Čeleď má jediný rod - chvojník (Ephedra).

Chvojník dvouklasý (Ephedra distachya)

Jde o nízký metlatý polokeř s opadavými větévkami a semeny vzhledu červených bobulí. Nejbližší naleziště se nachází na Slovensku poblíž Štúrova, jinak se v našich krajích nevyskytuje. Proto je přísně chráněný. Drogou je nať (Herba ephedrae), získávaná z čínských druhů chvojníků. V čínském lékařství je tato droga známa již přes 5000 let jako ma huang. Rostlina je jedovatá, obsahuje alkaloid efedrin. Efedrin se však dnes vyrábí převážně synteticky a z drogy se izoluje jen ve velmi omezené míře.

Efedrin zabraňuje odbourávání adrenalinu, protože blokuje enzym aminoxidasu, která adrenalin štěpí. Účinek efedrinu lze tedy srovnat s účinkem adrenalinu. Podporuje stahování cév a zvyšování krevního tlaku, stimuluje centrální nervovou soustavu. Působí jako antihypnotikum, ve větších dávkách může způsobit nespavost. Může také působit proti astmatu a epilepsii.