Koenzymy

Koenzymy jsou látky, jejichž přítomnost je nezbytná pro správnou funkci některých enzymů. Mohou to být přenašeče elektronů, skupin i volné energie. Heterotrofní organismy, jako jsou živočichové, většinou nejsou schopny si koenzymy samy syntetizovat. Proto je musí přijmout potravou, nejčastěji ve formě vitamínů. Vitaminy jsou buď přímo aktivní formou koenzymu, nebo musí podstoupit ještě jakési kosmetické úpravy, než se touto aktivní formou stanou. Vitaminy mohou mít i jiné fyziologické funkce (např. vitamin A, retinol, je součástí očního purpuru). Vitaminy jsou přírodní látky, které vznikají mnohými způsoby.

Kyselina askorbová (vitamin C)

Kyselina askorbová je derivátem cukrů, jde o nenasycenou cukrkarboxylovou kyselinu. Je to známý vitamin C, fungující jako koenzym monooxygenas. Monooxygenasy jsou enzymy, které umožňují oxidaci vzdušným kyslíkem. Jeden atom kyslíku je přitom umístěn do molekuly substrátu, který se tak oxiduje, přičemž druhý atom kyslíku vytváří po reakci s koenzymem vodu. Vitamin C má antioxidační účinky, je schopen vychytávat volné radikály, které mohou způsobovat rakovinu. Princip této schopnosti tkví v tom, že reakcí kyseliny askorbové (a mnohých dalších látek s antioxidačními vlastnostmi, např. flavonoidů) s volným radikálem vzniká z těchto antioxidantů volný radikál, který je ovšem na rozdíl od původního radikálu stabilní a může být bez dalšího poškozování odstraněn z organismu.

Koenzymy, přenášející skupiny

Tetrahydrolystová kyselina je podobně jako kyselina askorbová koenzymem monooxygenas, umožňuje však také přenos formylových skupin. Kobalamin neboli vitamin B12 je koenzymem některých methyltransferas a isomeras. Je důležitý při syntéze porfyrinů. Koenzym A je derivátem L-cysteinu a je to nejdůležitější přenašeč acylových zbytků, během většiny syntetických reakcí nejsou kyseliny přítomny volné, ale právě jako thioestery koenzymu A.

Pyridoxalfosfát

Pyridoxalfosfát neboli vitamin B6 je koenzymem, důležitým v metabolismu aminokyselin. Využívají jej enzymy, které umožňují transaminaci aminokyselin, dekarboxylaci aminokyselin, deaminaci aminokyselin či konečně epimeraci aminokyselin. Účinnou formou je pyridoxalfosfát, do těla však může být vpraven i ve formě pyridoxinu, pyridoxalu či pyridoxaminu, které neobsahují fosfátovou skupinu a liší se navzájem tím, že obsahují jinou formu aldehydické skupiny. Tyto látky jsou biosyntetizovány pomocí speciální dráhy, která navazuje na některé meziprodukty glykolýzy.

Koenzymy karboxylas a dekarboxylas

Vitamíny K, isoprenoidní deriváty naftochinonů, jsou koenzymy glutamátkarboxylasy. Biotin je koenzymem karboxylas a karboxyltransferas, umožňuje tedy přenos uhlíkatých jednotek. Jde o vitamin H. Thiamin, vitamin B1, v těle přítomný ve formě thiamindifosfátu, je důležitým koenzymem při dekarboxylaci α-ketokyselin.

Koenzymy oxidoreduktas
Důležitými koenzymy oxidoreduktas jsou některé benzochinony, zejména ubichinony, plastochinony a tokoferoly. Tokoferol je vitaminem E. Dalším koenzymem, umožňujícím přenos elektronů, je lipoová kyselina. Z dalších jmenujme nikotinamid a riboflavin, které jsou důležité pro tvorbu významných oxidačně redukčních koenzymů, účastnících se mnoha biochemických reakcí - a to nikotinamidadenosindifosfát, NAD a flavinadenosindifosfát, FAD. Hem je pevnou (prostetickou) skupinou, vázanou v enzymech, zvaných cytochromy. Ty hrají důležitou úlohu při dýchání a při přenosu elektronů. Je to např. lidský hemoglobin, důležitý při poutání vzdušného kyslíku.

Nahoru
Předchozí
Jiří Kysilka
Další