| Trichotheceny
Saprofytické a parazitické houby z rodů Dendrochium, Fusarium,
Myothecium, Trichothecium, Stachybotrys, Cephalosporium
a Uerticimonosporium (obvykle jde o konidiová stádia vřeckovýtrusných
hub) vytváří rozmanitou skupinu mykotoxinů označovaných společně jako trichotheceny.
Jsou to estery seskviterpenických alkoholů obsahujících trichothecenový
tricyklický systém. Všechny v přírodě se vyskytující mají dvojitou
vazbu na C9-C10 a epoxidový můstek na C12-C13,
jsou označovány jako 12,13-epoxytrichotheceny. Dělí se na řadu A (látky
nemající v poloze C8 ketoskupinu) a řadu B (v poloze C8
mající ketoskupinu). Tyto sloučeniny vykazují řadu biologických efektů.
Intoxikace těmito látkami mají svoji historii. Z počátku století jsou údaje
o onemocnění, které se vyskytovalo ve východní Sibiři u lidí konzumujících
proso a ječmen kontaminované houbami rodů Fusarium a Gibberella
(anamorfa a teleomorfa téhož organismu). Onemocnění se projevovalo bolestmi
hlavy, závratěmi, třesavkou, nauzeou, zvracením a zrakovými poruchami. Domácí
zvířata trpěla podobnými příznaky. V letech 1944-45 v Orenburgu se
vyskytla rozsáhlá epidemie tzv. alimentární toxické aleukie (ATA), způsobená
válečným hladomorem, kdy lidé na jaře konzumovali ozimé klíční
rostlinky kontaminované houbami rodu Fusarium. Bylo postiženo 10 %
obyvatelstva, z nichž 60 % zemřelo. ATA se rozvíjí zánětem ústní dutiny
a gastrointenstinální sliznice resultujícím ve vomitus, diareu, bolesti břicha.
Tyto symptomy mizí obvykle po několika dnech a pacient se cítí dobře, ale může
se rozvinout progresívní leukopenie, agranulocytóza a popřípadě rozsáhlé
hemoragie, nekrotická angína, sepse a poškození kostní dřeně. Ve spojení
s ATA byly z přezimujícího obilí izolovány jako toxigenní houby Fusarium
poae a F. sporotrichoides a byla v nich dokázána tvorba
trichothecenů B.
Stachybotryotoxikózy postihují především domácí zvířata
konzumující kontaminované seno a slámu nebo ta, která jsou v kontaktu s
infikovanou podeslýlkou. Onemocnění způsobují mykotoxiny - satratoxiny
(viz obr. níže) a stachybotryotoxiny - produkované saprofyly Stachybotrys atra (S.
alternans, S. chartarum). Tyto mykotoxikózy jsou typické primárním podrážděním
oblasti kontaktu. Při pokračující intoxikaci se dostavuje progresivní
leukopenie a trombocytopenie. Snižuje se srážlivost krve a nastává septikémie.
Současně se dostavují trávicí potíže, ztráta chuti, ztížené polykání
a ztráta hmotnosti. Pokračuje-li intoxikace, obvykle nastává uhynutí zvířete.
Lidská stachybotryotoxikóza byla popsána u zemědělců pracujících s
kontaminovaným senem a slámou. Projevila se u nich dermatitida, katarální
angína, rinitida, faryngitida a konjuktivitida.

Dendrochiotoxikózy jsou těžké toxikózy trichothecenového typu
vyskytující se u koní jako kožní léze kolem tlamy a nozder a projevující
se cyanózou, hemoragiemi, zrychleným pulsem, leukopenií až uhynutím. Tyto
stavy se přičítají Dendrochium toxicum, z kterého byly izolovány
makrocyklické trichotheceny - roridiny a verrucariny.
Fusariotoxikózy jsou intoxikace způsobené deuteromycetami rodu Fusarium. ZF. solani byly izolovány trichotheceny - T-2 toxin
(viz obr. níže) a neosolaniol, toxické především pro koně (10-15% smrtnost). Z
F.
nivale, kontaminující obilí a kukuřici, byly získány trichotheceny - nivalenol
a fusarenon X způsobující tzv. Redmold onemocnění. To bylo problémem
Japonska 70. let, kdy bylo zjištěno 5-7 mg trichothecenu na kg ječného zrna.
Rod Fusarium představuje značný problém v živočišné výrobě v severních
částech USA a Kanady. Toxikózy zprostředkované "plesnivým obilím"
se objevují hlavně u vepřů a hovězího dobytka. Typickým projevem je
hemoragický syndrom vedoucí ke značné ztrátě krve krvácením do střev a
břišní dutiny, často končící uhynutím. Hemoragie je především
projevem působení toxinu T-2.

Dalším zolovaným toxinem z kontaminovaného
obilí, rovněž způsobujícím fusarotoxikózy, byl deoxynivalenol
(vomitoxin,
viz obr. níže) způsobující zvracení
a nechutenství. Tento mykotoxin je produkován především druhy Fusarium
culmorum, F. graminearum a F. poae. Pravděpodobně se jedná o nejrozšířenější
trichothecen.

Trichotheceny jsou velmi odolné vůči inaktivaci, proces zpracování obilí
je neúčinný. 12,13-epoxytrichotheceny patří mezi nejpotentnější
inhibitory proteinové syntézy u eukaryotických buněk vazbou na ribozómy a
blokádou peptidyltransferázy). Deoxynivalenol a další trichotheceny vykazují
imunotoxicitu projevující se sníženou odolností vůči infekcím. Schopnost
trichothecenů potlačovat imunitní reakci může být neznámým faktorem
lidského karcinomu. Bylo to potvrzeno i sledováním incidence ezofagálního
karcinomu v oblastech s vysokým výskytem vomitoxinu v obilninách. Pokusy s T2
toxinem u potkanů potvrdily schopnost iniciovat tvorbu karcinomu trávícího
traktu.
|