|
Lidský organismus existuje jako soustava integrovaných činností mnoha odlišných systémů. Člověk může zemřít, je-li toxickou látkou poškozen pouze jeden z nich. Může však dojít k působení na několik systémů, ke vzájemnému ovlivňování částečně poškozených systémů a tyto patologické vztahy se mohou rozvíjet hodiny, dny, měsíce i roky.
Podle rychlosti rozvoje toxických účinků rozlišujeme bezprostřední a
opožděnou toxicitu. U většiny toxických látek nastává reakce ihned po jednom podání . Opožděná toxická reakce nastává s odstupem určitého času (např. karcinogenní účinky mají latenci 20 až 30 let - viz diethylstilbestrol. organofosfáty s anticholinesterázovou aktivitou působí neurotoxicky až za několik dní po expozici).
Intoxikace se může projevit lokálně a nebo systémově. Lokální toxické účinky se projevují v místě prvního kontaktu toxické látky- s
biologickým systémem - kůží, trávícím traktem, respiračním traktem (např. dožití leptavých látek, inhalace dráždivých látek).
Systémová toxicita nastává po většině toxických látek. Všechny orgány však nejsou zasaženy stejně silně. Většinou se toxicita projeví na jednom či dvou orgánech, které se pak pokládají za tzv. cílové orgány. Cílovým orgánem systémové toxicity je nejčastěji
centrální nervový systém, dále pak krev a krvetvorný systém a vnitřní
orgány. Nejméně často jsou cílovými orgány sval a kost. Cílovými orgány nemusí být ty orgány, v nichž je nejvyšší koncentrace toxické látky (např. toxicita olova se projevuje na měkkých tkáních a přitom je jeho nejvyšší koncentrace v kosti ).
Zvláštním mechanismem toxického působení je chemická alergie. Podkladem alergické reakce na chemickou látku je imunologicky zprostředkovaná tvorba protilátek po předchozím podání toxické látky (obvykle za 1 až 2 týdny). Alergická reakce se rozvine po opětovném podání i velmi nízké dávky toxické látky (interakcí antigen - protilátka) a může se projevit od malých poškození kůže (urtikarie, dermatitis), očí (zánět spojivek) až po anafylaktické reakce.
Viz článek alergie v kapitole rostlinných
jedů.
Z hlediska toxikologie je velmi zajímavým jevem idiosynkratické reakce.
Jedná se o geneticky podmíněné abnormální reakce na chemickou látku ( mimořádně vysoká citlivost na malé dávky nebo mimořádně nízká citlivost na vysoké dávky ). Např. pacienti s atypickou pseudocholinesterázou reagují na standardní dávku sukcinylcholinu několika hodinovou myorelaxací.
Konkrétní projevy otrav naleznete v jednotlivých kapitolách projektu
Toxikon.
|
