Goa čili psytrance

Nedávno jsem se na tomto místě v článku o psychedelic artu zmiňoval o možnosti zažít psychedelický stav pomocí kombinace hudby a zrakových vjemů. Výtvarnou stránku věci jsem čtenářům přiblížil, nyní se vrátím ke stránce hudební. Psychedelická hudba prošla svým historickým vývojem. Její počátky sahají k šamanskému a kmenovému křepčení kolem ohňů v dávné minulosti, přes psychedelický rock 60tých let (Jimmi Hendrix, The Doors, Pink Floyd) až k dnešní elektronické hudbě.

Psychedelic trance, zkráceně psytrance nebo také goa je elektronická hudba, která má svůj zvukový základ v technu, tedy 4/4 rytmus doplněný o širokou škálu elektronických i přirozených zvuků, ruchů, tiků nebo samplů, kterými jsou skladby proloženy. Pulsující rytmus neboli beaty mívají velmi ostrý nástup připomínající údery kladivem. Od techna se ale psytrance liší jak uspořádáním skladby, tak dopadem na psychiku. Techno je zaměřené hlavně na tanec. Jak někdo trefně poznamenal, techno má za cíl otlouct posluchače o taneční parket, zatímco psytrance pozvedá k výšinám. Dobře namixované psytranceové skladby budí dojem mohutného kompaktního energetického proudu, podpořeného navrstvenými ruchovými a zvukovými vzorci, které mají schopnost uvést člověka do jiných úrovní vědomí, případně až do tranzu. Je skutečným uměním vytvořit skladbu, která má psychedelický efekt i bez použití jakýchkoli drog.

Psytrance se dá použít jak pro aktivní tanec, tak jako zvukový podklad pro relaxaci či meditaci. K různým účelům se dá vybrat i rychlost skladby podle počtu bpm, čili rytmických úderů za minutu. Pohybuje se od 120 bpm, což je spíše relaxační záležitost, až po 160 bpm, to již je taneční nářez. Jednotlivé skladby se liší i podle nálady – od jiskřivě hravých až po temně šerosvitné.

Také není bez zajímavosti, že při poslechu psytrance se zaměstnávají v mozku jiná centra, než při poslechu běžné hudby. Většina současného popu se posluchače příliš nedotkne, slouží jen jako zvuková kulisa. Na dobře propracovaných a textově promyšlených skladbách se již zapojí vědomá část naší mysli, konkrétně levá mozková hemisféra. Ta potřebuje jasně ohraničené celky, logicky uchopitelné vzorce, slova a ostatní věci, které je schopna nějakým způsobem vyhodnotit, takže se můžeme do skladby zaposlouchat. V případě většiny hudby nás zaujme melodie nebo text, kterými se může zabývat naše běžné vědomí. Psytrance však nic z toho neobsahuje, nebo jen v malé míře. Nekomunikuje s naší levou mozkovou hemisférou, tedy s analytickou částí mysli, nýbrž s pravou hemisférou, která má na starosti syntézu, city, pocity, představivost, intuici. Což je možná důvod, proč psytrance pro sebe objevilo dosud tak málo posluchačů. Běžný způsob myšlení si prostě s touto hudbou neví rady. Pokud se ten, kdo podobnou hudbu dosud neposlouchal, chce do psytrance vcítit, nezbývá mu nic jiného, než se položit do proudu dunivého strojového rytmu a psychedelických zvuků v pozadí, nejlépe zavřít oči a vypnout mysl a nechat se unášet proudem hudby. Odměnou mu budou zážitky uvolnění, ralaxace, euforie, souznění nebo vizuální vjemy vynořující se za zavřenými víčky jako jeden dlouhý kompaktní příběh. A to vše bez použití jakýchkoli drog či substancí. Poslech psytrance je dobré doplnit i atmosférou, ve které tuto hudbu posloucháme, neboť i ono sehrává svou roli jednak po stránce vizuální, jednak po stránce společenské, kdy psytrance vychutnáváme o samotě, v úzkém kroužku blízkých přátel nebo na větších parties se spoustou světelných efektů, dekorací, velkoplošných projekcí a dalších účastníků. Princip fungování a působení na psychiku je zde podobný jako u moderních psychowolkmenů. Ty jsou však často velmi drahé a těžko dostupné. Více o psytrance se můžete dozvědět na www.psytrance.cz. Zde si také můžete stáhnout hudební sety.

Jedním z výtvarníků, kteří vyrábějí dekorace pro psytranceové parties je britský umělec Robbie. Svá díla vytváří pomocí stříkací pistole a fluorescentních akrylových barev, které září při osvětlení UV světlem. Jeho práce najdete na www.psychedelic-art.com a je autorem přiloženého obrázku, kde nádherným způsobem zachytil atmosféru i pocity účastníka psytranceové parties.

Uvedený text je publikován s laskavým svolením jeho autora Jana Kuby. Ve zkrácené verzi vyšel v kulturní rubrice Bruntálského a Krnovského deníku.