První znaky používání kaktusu Ariocarpus retusus sahají až do doby asi 700 let př.n.l., o čemž svědčí nález části tohoto kaktusu při vykopávkách v Tehuakánu. Tato rostlina musela mít kultovní charakter, protože přirozený výskyt tohoto druhu leží daleko na sever od místa nálezu a do Tehuakánu musela být přinesena.

Indiáni označují tyto druhy jako “nepravý peyotl”. K tradičním rituálům slouží mexickým kmenům Tarahumarů ze severního a středního Mexika a Huičolů druhy A. fissuratus a A. retusus, a to pod názvy "tsuwiri", "hikuli sunamé", "peyote cimarron" (divoký peyot) či "chautle". Tyto kaktusy hrají důležitou úlohu při čarování. Tarahumarové věří, že když si kaktus přivolá své pomocníky, všichni zloději jsou bezmocní. Huičolové považují kaktusy za nositele zla a tvrdí, že mohou způsobit trvalé šílenství.

Další příbuzné kaktusy jsou A. agavoides, který indiáni přezdívají "magueyitos" (malý agáve) a A. kotschoubeyanus nazývaný "pezuna de venado" a nebo "pata de venado" (jelení stopa).

Zbarvení těchto drobných kaktusů se pohybuje od šedozelené až po nahnědlé. Měří v průměru 10-20 cm a jen nepatrně vyčnívá nad povrch, lidově se jim říká “živý kámen,” protože rostou v kamenitých pouštích a jen stěží je lze rozeznat od okolních kamenů. Rohovité nebo dužnaté trojhranné bradavky se navzájem pravidelně překrývají, což je charakteristickým znakem tohoto rodu. Mezery mezi nimi jsou většinou vyplněny hustým chmýřím. Květy jsou 6 cm dlouhé a 4 cm široké, bílé až růžové nebo slabě purpurové. Plody s měkkým oplodím se záhy po dozrání rozpadají.

Tyto kaktusy rostou velmi pomalu (10 let do prvního květu) a proto se mezi kaktusáři často roubují na Echinopsis eyreisii.

Sedm druhů tohoto kaktusu je rozšířeno v oblasti Mexika, jeden druh zasahuje okrajově i do Texasu. Všechny druhy obývají polopouště a matoraly, většinou ploché terény.

Ariocarpus retusus roste v Mexických státech San Luis Potosí, Nuevo León a Zacatecas. Roste především na chudých, kamenitých půdách a na přímém slunci. Můžou se vyskytovat i v nadmořských výškách až 2200m. V zimních měsících odolávají i teplotám pod nulu.

Ariocarpus agavoides roste přirozeně v údolích Sierra Madre Oriental v podmínkách podobných jako A. retusus, avšak nesnáší poklesy teplot pod 10 °C.

Ariocarpus fissuratus a A. kotschoubeyanus naproti tomu rostou na náhorních plošinách a poklesy teplot pod 10 °C snášejí vcelku dobře.

Kaktusy se používají buď čerstvé nebo rozdrcené ve vodě.

Tyto kaktusy způsobují halucinogenní intoxikace silnější než peyotl.

Intoxikace z pohledu intoxikovaných se zobrazují pouze registrovaným uživatelům s patřičným oprávněním. Máte-li zájem, můžete se přihlásit či registrovat.

Obsahuje fenylethylaminové alkaloidy, především meskalin (viz vzorec), N-methylmeskalin a hordenin.

Nejvíc halucinogenně účinný je meskalin. Meskalin je svojí strukturou blízký příbuzný neurotransmiteru v CNS, noradrenalinu.

Dávka meskalinu účinná při podání ústy je 0,2-0,4 gramu.