Rod Turbinicarpus obsahuje řadu drobných až miniaturních kaktusů, často s řepovitými kořeny. Celkem je známo asi jen 15 druhů tohoto rodu, které vesměs existují v malých populacích a jsou ohroženy vyhubením.

Druh T. pseudomacrochele má stonek kulovitý až mírně protáhlý, u starých jedinců se vyvíjí z velkého podzemního řepovitého kořene i několik "hlav", z nichž každá je maximálně 3 cm velká, bradavky jsou nepravidelně hranaté, nízké, trny jsou v počtu 8, jemné, ohebné a pokroucené, až 4 cm dlouhé, bělavé až žlutohnědé barvy. Květy vyrůstají z nejmladších areol na temeni a jsou až 3,5 cm velké, nálevkovité, na okvětních lístcích jsou výrazné růžové středové proužky a světlé až bílé okraje. Kvete jednou v roce, a to koncem jara. Na snímku je patrná řepovitá část kořene, z které vyrůstají jednotlivé stonky.

Vyskytuje se vzácně na malém nalezišti ve státě Querétaro ve středním Mexiku (2200 m nad mořem) v kapsách na vápencích, které jsou vyplněny jemnou černozemí.

Používá se podobným způsobem jako Lophophora williamsii.

Vyvolává zřejmě halucinogenní intoxikace podobné účinkům Lophophora williamsii.

Intoxikace z pohledu intoxikovaných se zobrazují pouze registrovaným uživatelům s patřičným oprávněním. Máte-li zájem, můžete se přihlásit či registrovat.

Chemická studie Turbinicarpus pseudomacrochele prokázal hordenin. Každopádně existují domněnky, že v některých oblastech může tento kaktus obsahovat i meskalin.