D) Gastroenterodyspeptický syndrom
Do této skupiny patří otravy houbami jejichž jedy dráždí sliznici zažívacího traktu a způsobují dyspepsie z exogenní příčiny, v těžších případech až záněty. Podle oblasti výskytu syndromů lze rozdělit tyto dyspepsie na:
- dyspepsie žaludeční
x Hřib satan
x Žampión zápašný, žampion perličkový
- dyspepsie žaludečně střevní
x Pestřec obecný
x jedovaté Holubinky a Ryzce
x Závojenka olovová, závojenka vmáčklá, závojenka jarní, čirůvka tygrovaná
- dyspepsie tračníkové
x Kuřátka sličná
V těžších případech může sekundárně vzniknout syndrom dehydratace a poruchy činnosti ledvin. Léčba těchto otzrav většinou nevyžaduje speciální postupy. Obvyklý je výplach žaludku, podání adsorbencií či projímadel, někdy spasmolytik a léků k zmírnění zvracení a průjmů. Nutné vyvarovat se dehydratace.
Houby vyvolávající žaludeční dyspeptické syndromy:
Hřib satan - Boletus satanas (popis
, obrázek)
Toxiny:
Neznámý toxická látka relativně termostabilní (po dokonalém povaření - 20 minut při 100 °C - otrava nehrozí). Byly nalezeny i stopy muskarinu.
Toxicita:
Toxicita značná, k vyvolání explozivního zvracení do několika desítek minut po požití stačí údajně kousek plodnice o velikosti ořechu.
Otrava:
Bezpříznakové období trvá půl až čtyři hodiny. První příznaky jsou nevolnost, zvracení s bolestmi, později průjmy. Otrava proběhne během 24 hodin.
Léčba:
Symptomatická.
Poznámka:
Prakticky všechny modrající hřiby (na řezu rychle či pomaleji vzniká modré zabarvení) jsou za syrova jedovaté.
Žampión zápašný - Agaricus xanthoderma (popis
)
Žampión perličkový - Agaricus placomyces (popis
)
Toxiny:
Hlavní účinnou látkou je zřejmě p-hydroxybenzendiazoniový ion, kterému se připisuje inhibiční aktivita ribonukleoziddifosfátreduktázy. Při izolaci se získá ve formě sulfonátu jako tzv. agaridin. Tento ion zřejmě není příliš termostabilní, protože dobře tepelně upravené zápašné žampiony může řada lidí konzumovat bez potíží. Další účinné látky jsou agarikon, g-glutamilazafonol a xanthodermin, u nichž lze kvůli přítomnosti vazby N-N rovněž předpokládat toxické účinky (akutní i chronická toxicita, kancerogenita, teratogenita, mutagenita). Tyto jsou rovněž příčinou žloutnutí těchto hub při poranění.
Toxicita:
Intoxikace nastává až po konzumaci většího množství hub.
Otrava:
Lehká. Příznaky jsou nevolnost, zvracení, průjmy.
Léčba:
Symptomatická.
Poznámka:
Celá skupina těchto žampionů se vyznačuje žloutnutím cibulky na konci třeně (např. po říznutí nebo škrábnutí nehtem). Ostatní skupiny žampionů na tomto místě zůstávají nezbarveny nebo růžoví (neplést se žloutnutím pokožky klobouku po poranění, to se vyskytuje u řady jedlých druhů i u žampionů zápašných). Ke stanovení tohoto znaku je nutno mít plodnici kompletní, protože se vyskytuje pouze na 1/2 - 1 cm dolního konce třeně. Dalším znakem žampionů zápašných je pach po fenolických látkách (způsobený především p-azafenolem), který se při tepelné úpravě zesiluje.
Houby vyvolávající žaludečněstřevní dyspeptické syndromy:
Pestřec obecný - Scleroderma citrinum (syn. S. aurantium, S.
vulgare; popis )
Toxiny:
Neznámý termostabilní toxin.
Toxicita:
Otrava:
Otrava se projevuje půl až dvě hodiny po jídle. Příznaky jsou nauzea, zvracení, zrudnutí, bolesti v oblasti čela, opojení až ospalost, závratě, slabost, mdloba, pokles krevního tlaku. Otrava má krátký průběh s dobrou prognózou.
Léčba:
Symptomatická.
Holubinka jízlivá - Russula sardonia
Holubinka křehká - Russula fragilis
Holubinka smrdutá - Russula foetens
Holubinka smutná - Russula sororia
Holubinka vrhavka - Russula emetica (obrázek)
Ryzec ďubkovaný - Lactarius scrobiculatus
Ryzec kravský - Lactarius torminosus (obrázek)
Ryzec plstnatý - Lactarius vellereus
Ryzec ryšavý - Lactarius rufus
Ryzec vodnatý - Lactarius uvidus
Ryzec zlatomléčný - Lactarius chrysorrheus
Toxiny:
V ryzcích a holubinkách se vyskytují látky pryskyřičného charakteru, které
jsou zodpovědné za dráždění trávicí ústrojí. Toxiny holubinek a ryzců vyvolávají dráždění žaludku a tenkého střeva
a mohou vyvolávat až zánět. Vzniká více či méně intenzívní zvracení, popř. následované průjmem. Mezi druhy vyvolávajícími zvracení obligátně
(Holubinka vrhavka) a jedlými druhy je v podstatě plynulý přechod, z tohoto důvodu mohou být ve schopnosti konzumovat jednotlivé druhy bez potíží velké individuální rozdíly.
Toxicita:
Otrava:
Všechny palčivě chutnající druhy jsou nepoživatelné. Pokud jsou zkonzumovány dostaví se po 2-4 hodinách opakované zvracení, koliky a bolestivé průjmy. Příznaky přetrvávají 1-3 dny.
Léčba:
Symptomatická.
Poznámka:
Rody holubinka a ryzec rozeznáme mezi ostatními lupenatými houbami poměrně snadno podle toho, že jejich dužnina je kruchá jako jablko. (Dužnina ostatnách hub se odlupuje ve vláknech). Ryzce obsahují oproti holubinkám mléčnice, takže po poranění vylučují mléko (ponechme-li otázku mléčících holubinek a nemléčících ryzců specializovaným odborníkům). Je-li dužnina holubinky (z klobouku) nebo mléko ryzce chuti mírné, je houba jedlá. Některé palčivé druhy holubinek a ryzců jsou jedlé rovněž, ale ty už je třeba dobře znát. Problémem mohou být plodnice vymáčené nebo naopak přeschlé či přestárlé (ale takové by se stejně neměly sbírat ke konzumaci).
Závojenka olovová - Entoloma sinuatum (syn. E. lividium, E.
eulividium; popis
, obrázek)
Závojenka vmáčklá - Entoloma rhodopolium (popis
)
Závojenka jarní - Entoloma vernum
Čirůvka tygrovaná - Tricholoma pardalotum (syn. T.
pardianum, T. tigrinum; popis
)
Toxiny:
Blíže nespecifikovaný toxin extrahovatelný vodou, relativně termostabilní. Silně dráždí stěny trávící trubice.
Toxicita:
Značná.
Otrava:
Obraz otravy těmito houbami zpočátku připomíná otravu muchomůrkou zelenou, nástup účinků je však mnohem dříve, již 2 až 4 hodiny po konzumaci. Projevuje se především kolikovými bolestmi, průjmy a zvracením. Spolu s dehydratací se dostavuje demineralizace, v nejtěžších případech oběhové selhání periferního typu, syndrom akutní tubulární nedostatečnosti. Otrava proběhne do 7 dnů. I přes hrozivě vypadající projevy otravy je poměrně benigní, smrtnost činí zhruba 1%, přičemž smrtelný průběh hrozí především u dětí, starších pacientů a pacientů s chorobami snižujícími odolnost vůči ztrátám vody a minerálních látek (například poruchy krevního oběhu, těžší choroby ledvin apod.).
Léčba:
Symptomatická.
Poznámka:
Závojenka olovová je snadno zaměnitelná s čirůvkou májovkou, roste i na podobných lokalitách a doby jejich fruktifikace se překrývají. Ještě snadnější je záměna s jedlou závojenkou podtrnkou (kulinární užití podobné jako u májovky). Ta by se nikdy neměla sbírat jinde než v sadech se švestkami, kde je růst závojenky olovové prakticky vyloučen (obě závojenky se mohou vyskytovat např. na okraji lesa, kde rostou trnkové keře, zde je sběr podtrnek vysoce rizikový a nelze ho rozhodně doporučit. Závojenka jarní bývá sbírána spíše náhodně, popř. "houbaři", kteří sbírají prostě vše.
Houby vyvolávající střevní dyspeptické syndromy:
Kuřátka sličná - Ramaria formosa (syn. Clavaria botrytis, popis
)
Toxiny:
Ve vodě dobře rozpustný jed, lze z houby snadno odstranit spařením. Jed působí selektivně na sliznici tlustého střeva a takto vyvolává průjem.
Toxicita:
Malá.
Otrava:
Tato jedovatá kuřátka vyvolávají silné dráždění tlustého střeva po latenci jeden až dva dny po požití, kdy se dostavují bolesti břicha a průjmy. Průjem odezní do 24 hodin. Otrava má většinou lehký průběh.
Léčba:
Symptomatická.