Dvouděložné rostliny

Rosnatkovité (Droseraceae)

Jsou to hmyzožravé rostliny, bahenní až vodní, bez hlavního kořene. Listy jsou jednoduché, opatřené žlaznatými chlupy. Jsou rozšířené v tropických a mírných pásech obou polokoulí. Mezi obsahové látky patří zejména proteolytické enzymy, sloužící k rozkladu chycených živočichů, dále pak naftochinony (např. droseron) a polyfenolické látky. Na našich rašelinných loukách roste rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), jejíž sběr je v přírodě pro její vzácnost zakázán. Jinak se využívá nať (Herba droserae).

Marhaníkovité (Punicaceae)

Jsou to stromy nebo keře s celistvými listy, někdy trnité. Původně jsou rozšířené v horách Íránu, jinak se často pěstují v tropických a subtropických oblastech.

Marhaník granátový (Punica granatum)

Marhaník je keř nebo nízký strom se vstřícnými drobnými listy a velkými, ohnivě červenými květy, které jsou oboupohlavné a pravidelné. Plodem je vysychavá bobule s hnědým, kožovitým oplodím. Uvnitř jsou četná semena, jejichž zevní vrstva osemení po dozrání zdužnatí. Tyto plody se nazývají granátová jablka a jsou používány v potravinářství.

Marhaník poskytuje borku z kořenů (Cortex granati radicis) a větví (Cortex granati trunci et ramorum). Borka obsahuje piperidinové alkaloidy, vázané na třísloviny. Hlavním alkaloidem je peletrin. Pro svůj obsah tříslovin působí srážlivě a ochranně. Dříve se silné odvary z marhaníkové kůry používaly k odstraňování tasemnic ze střev, což skýtalo příležitost k mnohým otravám. Po požití více než 15 g kůry se dostavují trávicí potíže a celková slabost, přičemž tyto příznaky jsou ještě doplněny mlhavým viděním, které může přejít v trvalou slepotu.

Nahoru

Myrtovité (Myrtaceae)

Jsou to stromy nebo keře s jednoduchými celistvými listy. Vyskytují se zejména v tropech a subtropech. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné, vyskytuje se mnoho tyčinek. Plodem je tobolka, bobule, peckovice nebo nažka. V pletivech jsou obsaženy schizolysigenní nádržky se silicí, kterou tvoří zejména monoterpeny, seskviterpeny a fenolické látky.

Hřebíčkovec kořenný (Eugenia caryophyllata)

Hřebíčkovec je statný strom s tuhými listy a s terminálními vrcholíky volných květů, na nichž je typická červená češule a bílé korunní plátky. Plodem je vejčitá, jednosemenná bobule. Roste v tropech, zejména na Filipínách, pěstován je v mnohých tropických oblastech, např. na Madagaskaru, v Indonésii a v Zanzibaru Sbírají se nerozvitá poupata (Flos caryophylli), která obsahují silici (Oleum caryophylli).

Hlavní součástí silice je eugenol (85 až 95 %), dále jsou přítomny terpeny, flavonoidy a fenolové kyseliny. Používá se zejména jako koření. Silice má značné desinfekční a místně i anestetické účinky, což má na svědomí vysoký obsah eugenolu.

Blahovičník kulatoplodý (Eucalyptus globulus)

Blahovičník je až 60 m vysoký strom s šedobílou borkou. Pochází z jihovýchodní Austrálie a Tasmánie. Roste velmi rychle (ročně přiroste až o 3 m). Listy nabývají různého tvaru, kořenitě voní. Květy vyrůstají jednotlivě v paždí listů. Z listů se získává silice (Oleum eucalypti), ze starších větévek se sbírají i listy (Folium eucalypti).

Nahoru
Dvouděložné - přehled
Jiří Kysilka
Zpět