Jako léčivá rostlina se užívala už od biblických dob. Ve starověku byl pelyněk zasvěcen bohyni lovu Artemis, odtud i jeho latinský název. Na konci minulého století byl především ve Francii mezi umělci oblíbený hořký likér "absint", který obsahoval mj. extrakt z této byliny. Jeho pití propagoval např. básník Paul Verlaine, Charles Baudelaire a také impresionističtí malíři, kteří se ve svých dílech snažili zachytit okamžitý dojem. Právě absint jim pomáhal tyto zvláštní vjemy vyvolat. Kvůli své toxicitě (díky obsahu thujonu) byl absint v mnoha evropských zemích zakázán, neboť po dlouhodobém abusu se projevuje demence. Také v USA se smějí prodávat jen ty lihoviny, které obsahují pouze stopová množství thujonu.

V součastné době jsou Portugalsko, Španělsko a Česká republika jediné evropské země, kde je doposud výroba absintu a jeho konzumace tolerována. Ovšem český absint se od pravého francouzského značně liší (viz způsob užití).

Pelyněk pravý je vytrvalá bylina vysoká 50-100cm. Má stříbrošedou barvu, kterou tvoří dvouklané husté chlupy. Lodyhy jsou listnaté. Listy jsou díky chloupkům po obou stranách hedvábně šedě plstnaté, v přízemní růžici stopkaté s čepelí v obrysu vejčitou, 3krát peřenoklanou. Lodyžní listy jsou přisedlé, menší, méně dělené, v obrysu kopinaté, úkrojky listů jsou tupé. Listy se zmenšují na listeny s jednoduchou čepelí. Úbory jsou v přímých latách, krátce stopkaté a nicí. Květy mají žlutou barvu. Celá bylina je silně hořce aromatická.

Pelyněk pravý roste v Evropě, Asii, severní Africe a v Americe. Ve střední Evropě je často pěstován i zplanělý. U nás roste na skalách, na křovinatých stráních a v blízkosti obydlí, zvláště ve vápenci a dusíkaté půdě, od nížin do podhůří, v celém státě v teplejších krajích dost hojně.

Absint se požívá ve formě emeraldově zeleného stejnojmenného alkoholického nápoje. V 19.stol. byl výrobní postup absintu asi následující: Pelyněk (A. absinthum, A.maritima nebo A.pontica) se namáčel v 85% alkoholu spolu s anýzem, fenyklem a malým množstvím muškátového ořechu, jalovce, yzopu, atd. Poté se přidávala voda a následovala destilace. Do destilátu se poté dávaly další byliny a po filtraci, byl hotový likér s obsahem alkoholu 75%. Z psychotropního hlediska zde zastával největší úlohu právě pelyněk obsahující neurotoxický a snad i neuroaktivní thujon.

Český absint se od francouzského poněkud liší, i když chuťově i barevně jsou totožné. U nás se totiž pelyněk nelouhuje v lihu, ale v teplé vodě, čímž se získají potřebné látky, bez většího množství nebezpečného thujonu (ten se ve vodě téměř nerozpouští). Takže po jeho delší konzumaci, nebudete trpět absintismem, ale spíše alkoholismem.

Akutní intoxikace absintem (i pravým francouzským) je naprosto stejná jako klasická opilost. Dlouhodobé užívaní vede k absintismu projevujícímu se kolikami, znecitlivěním až bezvědomím. Při chronickém používání (vína, likéry) může dojít k projevu vlivů na CNS, především k poruchám intelektu a rozpadu osobnosti.

Intoxikace z pohledu intoxikovaných se zobrazují pouze registrovaným uživatelům s patřičným oprávněním. Máte-li zájem, můžete se přihlásit či registrovat.

Rostlina obsahuje především silice (0,5%) a seskviterpenoidní hořčiny absinthin a anabsinthin s narkotickými a afrodiziakálními účinky. Nejznámější složkou silice je toxický thujon (asi 10%, vzorec níže), thujol (70%) a jejich estery.