Psychoaktivní kaktusy Nového světa

Řadu kaktusů lze právem považovat za biochemické továrny na silně psychoaktivní látky. Byly provedeny chemické analýzy řady druhů, známých svými léčivými a narkotickými účinky. Druhy byly vybrány podle zpráv v různých etnografických studiích. Z tělních šťáv kaktusů bylo izolováno více než šedesát druhů alkaloidů, z nichž většina je zastoupena jen ve stopovém množství a pravděpodobně se jedná o meziprodukty asi dvaceti "hlavních" alkaloidů. Jsou to fenethylaminové deriváty (PEA) nebo deriváty tetrahydroisochinolinu (THIQ), blízce příbuzné adrenalinu, noradrenalinu a katecholaminům, čímž se vysvětluje jejich mohutný fyziologický účinek.

Tento účinek byl znám již od pradávna. Předpokládá se, že kult peyotlu je starý téměř 3000 let. Tento kult se šířil z jihu Mexika směrem na sever. Avšak až koncem 18. století dorazil mezi prérijní Indiány z jihu USA, zřejmě i proto, že užívání peyotlu Španělé od samého počátku zakazovali a tvrdě trestali. Tažení peyotlu k severu pokračovalo až do 20. století, kdy se dostal až ke kanadským Indiánům.

Byly prozkoumány i kaktusy z Jižní Ameriky. V jejich tělech byly zjištěny většinou jednoduché PEA sloučeniny, ale některé druhy rodu Trichocereus tvoří meskalin a některé THIQ alkaloidy. Avšak kult psychoaktivních kaktusů zde nebyl tak rozšířen jako u severoamerických Indiánů. Snad je to tím, že v Jižní Americe měli Indiáni listy koky.