Tento rod zahrnuje asi 40 druhů rostoucích v tropických oblastech Karibských ostrovů a Jižní Ameriky. Domorodé obyvatelstvo kolumbijské, ekvádorské a peruánské části Amazonky používá několika druhů rostlin Brunfelsia jako halucinogeny, jiné zase v lidovém léčitelství jako antipyretické (protihorečnaté) a antirevmatické prostředky. Asi hlavní význam používání těchto rostlin je při magicko-náboženských obřadech.

Jsou to keře až stromy dosahující výšky kolem 3 metrů s listy podlouhle kopinatými až 30 cm dlouhými, vyrůstajícími po celé délce větve. Květy mají trubkovitou, 10-12 cm širokou korunu, která je delší než zvonkovitý kalich. Koruna je modře až fialově zbarvená, postupem času bledne až zcela zbělá. Brunelsia chiricaspi se od B. grandiflorie liší většími listy, delšími řapíky řidším květenstvím a vychýlenými korunními lístky.

Brunfelsia grandiflora je rozšířena především v západní části Jižní Ameriky (Venezuela až Bolívie), Brunfelsia chiricaspi se vyskytuje v Kolumbii, Ekvádoru a Peru.

Indiánské kmeny Kofánů (Kolumbie a Ekvádor) a Chívarů (Ekvádor) přidávají tyto rostliny do čistého yagé, aby znásobili jeho halucinogenní účinky.

Požití drogy je provázeno pocitem chladu, proto se v západní části Amazonie nazývá kečuánsky "chiricaspi", což znamená "ledový strom". V této oblasti má droga význam i v lidovém léčitelství, ale rovněž při tradičních náboženských obřadech. Užívá se také jako přísada do yagé

Intoxikace z pohledu intoxikovaných se zobrazují pouze registrovaným uživatelům s patřičným oprávněním. Máte-li zájem, můžete se přihlásit či registrovat.

Účinnou látkou je pravděpodobně kumarinový derivát skopoletin, o jehož psychotropních účincích toho zatím mnoho nevíme.