Předtím, než běloši rozšířili mezi indiánskými kmeny tabák, kouřila většina z nich "petun" z těchto rostlin. Když se kmen rozhodoval, zda půjde do války, nacpal kouzelník petunem dýmku míru a zapálil. Podle A. V. Friče: "Kdo je pro válku, vtáhne dým jednou a podá dýmku sousedovi. Kdo chce mír, napodobuje čaroděje, vyfukuje oblaky kouře na všechny strany, vyvaluje oči, potí se, až padne do bezvědomí. Je-li takových mnoho, nestačí obsah dýmky pro všechny a z války sejde. Je-li mírumilovných nebo zbabělců jen několik, sejde z míru, ale oni volby odstůňou a do války stejně nejdou." Frič také zjistil kouření jako požitek jen u kmene Sotegraiků ve vnitrozemí Chaka, kteří petun kouří ze zvláštně upravovaných dýmek. Jsou mimořádně dlouhé a až po okraj naplněné vlákny planého ananasu, který působí jako filtr. Teprve navrch se přidá trochu petunu.

Dnes se tato rostlina používá jako halucinogen zejména v ekvádorských horách, pod názvem "Shanin".

V oblastech původu, tj. v Jižní Americe, je to víceletá bylina s jednoduchými, vstřícnými, vejčitým a celokrajnými listy. Velké vonné květy mají nálevkovitou nachovou až fialovou korunu. Plodem je mnohosemenná tobolka pukající jednoduchými chlopněmi. Od tohoto druhu se mimo jiné odvozují hybridní petúnie (hybridizací s bílou P. axillaris), které se u nás běžně pěstují v okenních truhlících.

Jak již bylo napsáno, pochází z Jižní Ameriky, kde se také dodnes přirozeně vyskytuje. Pro okrasné účely se pěstuje ve spoustě zemí včetně naší republiky.

Kouří se listy, tzv. Petun.

Halucinogenní intoxikace, časté pocity vznášení se, létání.

Intoxikace z pohledu intoxikovaných se zobrazují pouze registrovaným uživatelům s patřičným oprávněním. Máte-li zájem, můžete se přihlásit či registrovat.

Tento druh nebyl bohužel doposud podroben důkladnému fytochemickému výzkumu. Jelikož je ale příbuzný tabáku, očekává se obsah řady biologicky aktivních látek.