Rostlinu nazývají Indiáni podle tvaru semen "ololiuqui" (což v jazyku nahuatl znamená "zaoblený") a tato semena uctívají jako jeden z hlavních posvátných halucinogenů. Podle Indiánů se ve stadiu omámení setkává člověk s duchy zemřelých a může s nimi hovořit. Stává se také zprostředkovatelem mezi bohy a svými pozemskými druhy. Semena hrála důležitou úlohu při aztéckých náboženských obřadech. Aztékové věřili, že jejich prostřednictvím získávají magickou moc. S příchodem evropských dobyvatelů se používání ololiqui, stejně jako v případě magických hub, muselo stáhnout do nepřístupných a odlehlých oblastí, kde ve skrytu přežilo až do dnešních dnů. Španělští zástupci církve řadili užívání této rostliny ne úroveň kanibalismu.

V současné době užívají ololiuqui Indiáni z kmenů Činantéků, Masatéků, Mixtéků, Zapotéků a dalších. Leč se říká, že se od ololiuqui mezi indiány upouští, stále se tato semena vyskytují v každé vesnici státu Oaxaca a vesničané se k nim vždy v nesnázích obracejí.

Mohutná plazivá a dřevnatá rostlina se srdčitými listy, 5-9 cm dlouhými a 3-5 cm širokými. Květy jsou bílé barvy s nazelenalými pruhy, sestavenými do vrcholíku, zvonkovitá koruna je 2-4 cm dlouhá. Plodem je suchá, elipsovitá, nepukavá tobolka, která obsahuje tvrdá, ochmýřená, hnědá, oválná semena velikostí asi 3 mm.

Vyskytuje se v teplých oblastech Jižní, Střední i Severní Ameriky (viz mapka).

Podle tradice musí semena nasbírat člověk, který se jimi bude léčit. Často se používá magický počet 13 semen. Neposkvrněná dívka semena rozemele, poté vyluhuje ve vodě (nebo v alkoholu) a nápoj scedí. Nemocný musí nápoj vypít v noci a na tichém, odlehlém místě.

Po jejich požití dochází k vizuálním halucinacím. Člověk je ale schopen reagovat na vnější podněty. Někdy se objevují přechodné pocity závratí, vystřídané malátností, dobrou náladou a letargií. Tento účinek trvá asi 3 hodiny.

K léčení se ololiuqui používá, protože zmírňuje bolesti, především revmatické a mast připravená z této rostliny působí sedativně.

Intoxikace z pohledu intoxikovaných se zobrazují pouze registrovaným uživatelům s patřičným oprávněním. Máte-li zájem, můžete se přihlásit či registrovat.

Psychotropní účinky jsou způsobeny ergolinovými alkaloidy (0,012%), z nichž nejvýznamnější jsou amidy kyseliny lysergové, vyskytující se také u vřecko-výtrusných hub rodu paličkovice. Nejdůležitější je zřejmě amid kyseliny lysergové (LSA či ergin, viz vzorec) a hydroxyethylamid kyseliny lysergové.

Tyto sloučeniny působí pravděpodobně přes serotoninové receptory v CNS (je zde veliká strukturální podobnost právě se serotoninem). Ergin je asi stokrát slabší než LSD-25 (halucinogenní dávka erginu je 2-5 mg, zatím co LSD-25 0,05 mg). Pokud máte zájem je zde ukázka extrakce LSA.

Podobné chemické složení (i když v jiných množstvích) mají příbuzná Ipomoea violacea a Argyreia nervosa.