Tato rostlina má odedávna v oblasti svého výskytu velice špatnou pověst kvůli svým účinkům na domácí zvířata, zvláště pak na koně. Expedice, jejichž přesun v minulosti závisel na koních, měly často obtíže s cestováním kraji Nového Mexika, protože se jejich koně rádi pásli na trávě, která způsobovala hluboký, téměř strnulý spánek. Tyto účinky trvají několik dní, během nichž nelze zvíře vzbudit na déle než na malý okamžik. Není však nic známo o žádné domorodé tradici, která by tuto rostlinu používala k vyvolání šamanského vědomí.

Kavyl (Stipa robusta) je hrubá vytrvalá tráva. Semena této trávy jsou malá, tmavá, dlouhá a tenká - trochu připomínající divokou rýže.

V symbióze s touto rostlinou roste houba rodu Acremonium, která je zodpovědná za samotný psychoaktivní účinek. Tato houba je pomalu rostoucí a spory, produkované touto houbou vykazují značnou variabilitu v tvaru. Stipa robusta a Acremonium se vyvíjely spolu tak dlouho, že dnes je houba obsažena rovnou v semenech, a tak je zaručen její přenos na dalšího jedince. Izolované spory byly většinou mrtvé po pěstění v kultuře za pokojové teploty po 60 dní.

Přirozeně roste v Coloradu, Novém Mexiku, Texasu a Arizoně.

Konzumace několika semen (již 9 semen vyvolá dobře znatelný účinek).

Účinky na člověka nejsou moc známé, protože tato rostlina nebyla nikdy podrobena většímu farmakologicko-toxikologickému bádání. Následující popis je ojedinělou informací o halucinogenních účincích spavé trávy:

"Nedávno jsem zasel osm semen, která mi během týdne vyklíčila. Snědl jsem jedno semeno, ale žádné účinky se nedostavily. Později jsem zvedl dávku až na devět semen, která jsem předními zuby dokonale rozžvýkal. Semínka jsou tak malá, že mi málem při žvýkání vypadla. Ke zřetelným posunům v nervovém systému došlo asi po hodině. Účinky vydržely asi hodinu a půl a je možno je popsat jako „pocit neskutečnosti vnějšího světa". Zhasl jsem, šel do postele a poslouchal přes sluchátka meditační hudbu z pásky. Ve tmě se objevily jasně rozeznatelné, bezbarvé, lehce se pohybující, emočně laděné halucinace. Necítil jsem žádné vyčerpání ani nevolnost, jaká člověka očekává po požití semen havajské lesní růžičky (Argyreia nervosa). Vlastně se celý zážitek od zkušeností s růžičkou značně lišil. Tělesně byla ta zkušenost velmi klidná a příjemná, i když místy trochu tajemná. Asi po dvaceti až třiceti minutách ležení jsem se ponořil do spánku. Nahraná meditační hudba nesporně pomohla aktivovat a zaostřit vizuální i emoční obsah vize. Celkem vzato, bylo to fascinující a stálo to za to. Neobjevily se žádné nepříjemné vedlejší účinky nebo kocovina."

Intoxikace z pohledu intoxikovaných se zobrazují pouze registrovaným uživatelům s patřičným oprávněním. Máte-li zájem, můžete se přihlásit či registrovat.

Leč se farmaceutický průmysl snažil dlouhou dobu objevit účinné látky této trávy (kvůli možnému léčebnému potenciálu) stále se mu to nedařilo, až v posledním desetiletí minulého století byla objevena aktivní substance. V trávě se nalézá amid kyseliny d-lysergové.

Je zajímavé, že tento alkaloid vzniká výsledkem činnosti houby Acremonium, která žije symbioticky v tkáních rostliny. Článek v časopise tvrdí, že koncentrace amidu kyseliny lysergové ve spací trávě je vyšší, než jaká kdy byla u rostlin zjištěna. Článek v časopise Discover (1992/12) uveřejněný hned po objevu tvrdí, že koncentrace amidu kyseliny lysergové je ve spací trávě vyšší, než u jiných rostlin. Není bohužel známo, zda Acremonium (a tudíž i spací tráva) neobsahuje také jiné "toxičtější" alkaloidy (jako např. námel), a proto je při experimentování s těmito semeny nutná co nejvyšší opatrnost.