V předkolumbovské Americe se hojně používala rostlina Anadenanthera peregrina i A. colubrina mezi Indiány na území Argentiny a Peru. Semena cebilu (A. colubrina var. cebil) se na území Argentiny používala k přípravě rituálního šňupacího prášku, nebo směsí ke kouření, a to již minimálně před 4500 lety.

Záznam z roku 1571 uvádí, že kouzelníci říše Inků pili omamný nápoj chicha, do něhož přidávali villcu. Pod vlivem nápoje se kouzelníci mohli spojit se zlými duchy a ptát se jich na budoucnost.

První odborná zmínka o šňupání yopy pochází od německého přírodovědce a cestovatele barona Humboldta, který určil původ používaných rostlin. Roku 1801 pobýval mezi Indiány Maypurestal v okolí řeky Orinoka a zde se také stal svědkem přípravy této drogy. Humboldt ve svém pozorování nicméně došel ke zcela chybnému závěru: "Nesmíme se ovšem domnívat, že příčinou omámení jsou dlouhé plody, podobné fazolím... Účinek je ve skutečnosti způsoben čerstvě praženým vápencem."

Anglický cestoval Spruce o několik let později uveřejnil zprávu, ve které uvádí podrobný způsob, jakým drogu připravují Guahibové žijící v oblasti Orinoka. Spruce shromáždil ucelenou sbírku etnografického materiálu spojeného s tímto narkotikem, avšak semena, která nasbíral již v roce 1851, byla analyzována teprve v roce 1977.

V roce 1916 se etnobotanikům podařilo určit totožnost cohoby. Původně se domnívali, že je pouze silným druhem tabáku, ale nakonec se ukázalo, že jde o stejný přípravek jako šňupací prášek yopo, který se získává v oblasti řeky Orinoka ze semen stromu Anadenanthera peregrina.

Dnes se A. colubrina používá jen zřídka, zejména severoargentinskými indiáni Mashco, kteří z ní doposud připravují halucinogenní šňupací směs. Rovněž dodnes severoargentinští indiáni kouří pro halucinogenní účinky listy druhu A. peregrina.

Anadenanthera peregrina je vysoký strom rostoucí na otevřených loukách. Dosahuje výšky 20 metrů a jeho kmen měří v průměru 60 cm. Z tmavé, černé kůry nepravidelně vyrůstají kuželovité, zašpičatělé, trnovité výběžky. Listy jsou sudozpeřené, zpravidla uspořádané v 12 až 27 párech, složených z mnoha drobných ochlupených lístečků. Drobné bílé květy jsou upořádány v kuželovitá květenství (typické pro bobovité rostliny), vyrůstající z úžlabí listů nebo na konci větviček. Plodem je dřevnatý a hrubý lusk obsahující 3-9 semen. Semena jsou nevelká, černá, hladká a zploštělá. Ze semen se připravuje halucinogenní směs - yopo, cohoba.

Anadenanthera colubrina vzhledem velice podobná druhu A. peregrina, má také stejné chemické složení jako severnější druh rostliny A. peregrina a může mít tedy srovnatelné psychotropní účinky.

Několik druhů tohoto rodu roste v tropických oblastech Jižní a Střední Ameriky (viz mapka). Rostlina Anadenanthera peregrina se v některých oblastech nepochybně pěstuje, přirozeně však roste na travnatých pláních v povodí řeky Orinoka ve Venezuele a v Kolumbii, v řídkých lesích jižní části Britské Guayany, v severní části brazilské Amazonky v povodí řeky Rio Branco, ale i na Karibských ostrovech. Občas roste i v izolovaných částech savany v oblasti Rio Madeira. Pokud se vyskytne v jiných oblastech, byla sem pravděpodobně zavlečena Indiány.

Z některých důkazů je zřejmé, že před sto lety se tento strom pěstoval i v oblastech přesahujících jeho dnešní přirozené naleziště (Anadenanthera peregrina byla například rozšířena v Západní Indii), dnes však těchto lokalit rychle ubývá.

Další druh Anadenanthera colubrina roste hlavně v severozápadní Argentině. Okolo města Salta se rozprostírají na pahorcích celé lesy těchto stromů.

Drogou jsou listy nebo semena. Listy se kouří. Semena se navlhčí a uhnětou na pastu, ta se usuší, opraží a rozetře na jemný šedozelený prášek, který se smíchá s popelem rostlin bohatých na alkalické látky nebo s vápenitými skořápkami plžů. Hotový prášek se šňupe ( někteří Indiáni však šňupají i prášek bez alkalické přísady).

Intoxikace se projevuje záškuby svalstva, mírnými křečemi nebo omezenou svalovou koordinovaností, později nevolností, vizuálními halucinacemi a neklidným spánkem. Jeden pozorovatel popisuje účinky prášku yopo na intoxikovaného těmito slovy: "Oči mu lezly z důlků, rty byly stažené a jeho končetiny se nepřetržitě chvěly. Pohled na něj vyvolával hrůzu. Přinutili ho, aby si sedl, protože jinak by se byl svalil na zem. Ze začátku se choval jako opilý, ale asi za pět minut byl mnohem čilejší. Účinek této drogy není nikterak dlouhodobý.

Intoxikace z pohledu intoxikovaných se zobrazují pouze registrovaným uživatelům s patřičným oprávněním. Máte-li zájem, můžete se přihlásit či registrovat.

Psychotropní látky obsažené v rostlinách rodu Anadenanthera jsou tvořeny lineárními a cyklickými deriváty tryptaminů, což znamená, že patří do důležité skupiny indolových alkaloidů. Tryptamin je také základem aminopropanové kyseliny, která se hojně nachází v organismech zvířat. Hlavními zástupci necyklických tryptaminů obsažených v této skupině rostlin jsou 5-hydroxy-N,N-dimethyltryptamin (vzorec vlevo) a především N,N-dimethyltryptamin (vzorec vpravo).

5-hydroxy-N,N-dimethyltryptamin neboli bufotenin byl nalezen také v kožních výměšcích ropuchy Bufo marinus, z čehož byl odvozen i název tohoto alkaloidu. Bufotenin je psychoaktivní (aktivní dávka je pro člověka 1-4mg intravenozně).

Dimethyltryptamin (DMT) byl izolován také u dalších rostlin z rodů Pandanus, Virola, Mimosa či Phalaris. DMT a jeho deriváty se označují podle účinku který vyvolávají také jako "krátce působící tryptaminy".

Dále se v těchto rostlinách vykytují b-karboliny, což jsou cyklické deriváty tryptaminů jsou to hlavně 2-methyl-6-methoxytetrahydro -b-karbolin a 1,2-dimethyl-6-methoxytetrahydro-b-karbolin.

Co se koncentrací těchto alkaloidů v rostlinách týče jsou značně proměnlivé, od nepatrných množství až po například 3% u volně rostoucích rostlin. U rostlin, které si šlechtí šamani, tato koncentrace může být i mnohem větší.