Jako léčivou rostlinu znali kotvičník pozemní již starověcí léčitelé v Číně, Indii a Mezopotámii. Odvar z různých částí rostliny se tradičně používal ke zlepšení činnosti jater a posílení usínajícího zájmu o sexuální život. Za starověkého Řecka byla používána jako tzv. zvyšovač nálady. V Číně se oblast její aplikace, kromě prevence nádorů, rozšířila o terapii nemocí, zasahující játra, ledviny i kardiovaskulární systém. K objevení terapeutických náležitostí fytosterolů uložených v kotvičníku pozemním došlo poněkud neočekávaně v komunistickém Bulharsku. Západní odborná veřejnost se s výsledky bulharských výzkumů mohla prakticky seznámit až po roce 1989 a musela jim přiznat statut zcela průkopnické vědecké práce. S vlastním výzkumem začala Bulharská vojenská lékařská akademie v roce 1974 za pozdější spolupráce farmakologické sekce Bulharské akademie věd. Ve druhé polovině 80. let byl koncentrovaný výtažek fytosterolů z kotvičníku pozemního patentován pod názvem Tribestan^(R) jako léčivo s indikací léčby premenstruálního a postmenopauzálního syndromu u žen a andropauzálního syndromu u mužů. V současnosti zažívá kotvičník v západním světě zvýšený zájem jako potravinový doplněk zejména pro vliv na náladu, nárůst svalové hmoty a zvyšování libida. V roce 1998 se přípravek propracoval mezi 12 světově nejprodávanějších přípravků speciální doplňkové výživy.

Kotvičník je jednoletá poléhavá bylina. Lodyhy jsou 10-60 cm dlouhé a chudě větvené s listy vstřícnými, krátce řapíkatými a palistnatými. Jsou sudozpeřené s 5-8 jařmy řapíčkatých, eliptických nebo podlouhle kopinatých, tupých lístků. Pětičetné žluté květy opatřené deseti tyčinkami a svrchním semeníkem vyrůstají jednotlivě v úžlabí listů na krátkých stopkách. Plod je poltivý, složený z pěti hvězdovitě rozložených, tvrdých a bradavčitých plůdků, které mají po stranách dva dlouze špičaté a tvrdé ostny. Semena jsou vejcovitá a světle hnědá.

Tato zajímavá rostlina roste v široké oblasti Asie, Evropy, Afriky i Austrálie. Místem pravděpodobného původu jsou písečná mořská pobřeží Číny a Japonska. Rozšířena je v evropské části Ruska, ale i na Sibiři, Kavkaze a zvláště ve Střední Asii, dále na březích Azovského, Kaspického a Černého moře. Najdeme ji však i v oblasti Středozemního moře až do Podunají (na Slovensku Záhorská a Podunajská nížina). Velmi dobře je známa v Číně, Indii i na Srí Lance. V mnoha zemích se pěstuje pro farmaceutické účely. Planě roste na přímořských píscích, podél řek a potoků, na zahradách, v porostech kulturních rostlin, na pastvinách i podél cest a železničních tratí (Smíchovské nádraží). Typickým prostředím jsou písky, suchá místa, stepi a polopustiny. U nás se mu velmi daří a lze ho velmi dobře pěstovat a množit. Dobře roste ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, které v půdě přezimují a na jaře klíčí.

Terapeuticky se nejčastěji používá nať, která se sklízí v průběhu celé vegetace, v mnohých oblastech se užívají i kořeny (v době květu a na počátku tvorby plodů), ale i květy a plody. Kotvičník se užívá jak čerstvý zelený, tak i sušený.

Užívání čerstvé nati je velmi pohodlné. Utrhne se větvička či dvě s několika lístky strčí se do hrnku a zalije vařící vodou. Do hrnku se může přidat třeba pytlíkový čaj nebo i jiné léčivé rostliny.

Použití sušené hmoty je pracnější, protože tam se musí zalitá dávka drcené nati ještě přecedit. Nať se suší rychle, ve tmě, při teplotě 30-45 °C v průvanu. Občas se promíchá. Silná vrstva nati způsobuje zapaření, dlouhé sušení snižuje účinnost některých látek stejně tak jako sušení na slunku. Špatně sušená nať může být až škodlivá. Usušenou nať uchováváme v suchu a ve tmě a v chladu. Doba trvanlivosti se udává většinou 2 roky. Udělat dávku 100 g usušené nati vyžaduje více jak 40 rostlin. Denní dávka usušené a umleté nati kotvičníku pro jednoho by měla být asi 1 gram, což odpovídá jedné čajové lžičce. Pije se nejlépe v několika dávkách (ráno-poledne-večer), nebo se popíjí celý den. Pokud spěcháte, stačí si připravit odvar klasicky jako čaj – avšak s dlouhým vyluhováním. Účinky lze individuálně pocítit již po třech dnech.

Užívá se především při léčení aterosklerózy, ischemické choroby srdeční a vysokého krevního tlaku. Při léčbě ischemické choroby srdeční se využívá jeho spasmolytických vlastností, protože obsažené saponiny způsobují rozšíření srdečních cév a zlepšují koronární cirkulaci. Studie týkající se využití T. terrestris při léčbě ischemické choroby srdeční, vykázala poměr remisí u extraktem léčených pacientů byl 82,3 %, u kontrolní skupiny jen 67,2 % (p<0,05). V tomto případě popsali autoři studie i neškodnost extraktu při dlouhodobém podávání, kdy nebylo pozorováno žádné ovlivnění jaterních ani renálních funkcí. U aterosklerózy, která je většinou provázena poškozením koronárních tepen, se množství cholesterolu snižuje na 25-30 %. Značně také klesá obsah lipidů, beta-lipoproteinů a upravuje se krevní srážlivost. U diabetu, spolu s preparáty snižujícími obsah cukru v krvi, má prokazatelný vliv na metabolismus lipidů a cukrů. Má také tonizující a obecně zlepšující účinky, zvláště po těžkých nemocích. Při klinických studiích byl zjištěn dramatický nárůst síly, vytrvalosti a schopnosti svalové regenerace. Dále snižuje hladinu sodíku, brání zadržování tekutin a vykazuje i určité analgetické působení.

Léčivka je používána jako močopudný prostředek, při chorobách ledvin a močových cest. Tento účinek je zapříčiněn jednak jeho spasmolytickým působením, jednak pravděpodobným ovlivněním androgeních receptorů.

Droga patří mezi jeden z nejefektivnějších prostředků zvyšujících potenci, vhodných při mužské neplodnosti a hypertrofii prostaty. U mužů měla droga za následek významný nárůst hladiny testosteronu až o 30 %, zvýšení libida, zlepšení nálady a zvýšení sebedůvěry. U žen došlo k značnému zvýšení hladiny folikostimulačního hormonu (FSH) a estradiolu, nárůstu libida a ke zmírnění negativních klimakterických příznaků. V zahraničí se pro kotvičník vžil název "rostlinná viagra" či "bulharská rostlinná viagra". Tyto efekty jsou zejména významné u osob starších 40 let, tedy věku kdy se začíná snižovat obsah vlastních pohlavních hormonů.

V současnosti se používá především jako hlavní součást výživových doplňků pro nárůst svalové hmoty. Účinek je založen na stimulaci sekrece tzv. luteinizačního hormonu (LH), který reguluje produkci testosteronu u mužů. Tento efekt je způsoben obsahem steroidních saponinů. U jedinců s nižší produkcí testosteronu údajně dochází k opravdu znatelným změnám v nárůstu svalové hmoty. Naproti tomu u mužů s dostatečnou hladinou testosteronu nemusí dojít vůbec k žádnému pokroku.

Prvotřídní popis účinků užívání kotvičníku zemního zaznamenal ve svém příspěvku Qfox. Vřele doporučuji všem zájemcům o tuto problematiku.

Intoxikace z pohledu intoxikovaných se zobrazují pouze registrovaným uživatelům s patřičným oprávněním. Máte-li zájem, můžete se přihlásit či registrovat.

Nať a listy mají v sušině asi 12,1 % bílkovin, 2,6 % tuku, 40,8 % sacharidů, 27,8 % vlákniny a 16,7 % minerálních látek. Z farmakologicky aktivních látek obsahuje především steroidní saponiny (2,8%), alkaloidy, glykosidy, třísloviny, flavonoidy, pryskyřice a vitamin C. Hlavní význam mají steroidní saponiny, které zodpovídají za většinu účinků kotvičníku. V úhlu pohledu tohoto projektu je přirozeně nejzajímavější obsah alkaloidů harminu a harmalinu, tyto působící jako silný inhibitor monoaminooxidázy (iMAO), které jsou však perorálně účinné až v dávkách 0,6-0,8 g harminu, resp. 0,3-0,4 g harmalinu, takže na vlastním působení kotvičníku nemají praktický žádný vliv.

Z dalších látek, za zmínku stojí velmi fyziologicky aktivní steroidní saponiny – chlorgenin, gitigenin, diosgenin, ruskogenin, trogoghenin a další. V květech nacházíme steriny stigmasterin, kampestrin, beta-sitosterol, steroidy diosgenin, tigogenin, yamogenin, neotigogenin, flavonoidy kamferol, rutin, a quercetin a alkaloidy. V plodech a semenech jsou alkaloidy, pryskyřice, 3,5-5 % oleje složeného z 57 % kyseliny linolové a linolenové, 27 % olejové, dále behenové, stearové, palmitové a dalších.