Kakaovník pochází z údolí Amazonky a byl přenesen do Mexika ještě před objevením Ameriky. Mezi Aztéky bylo požívání kakaa výsadou aristokratů, jak se usuzuje z nálezů náročně zdobených zlatých nádobek, v nichž bylo kakao podáváno. Kultura kakaovníku se rozšířila prostřednictvím Portugalců a Španělů asi v 16. století z Jižní Ameriky, kde je kakaovník původní, do celých vlhkých tropů. Největším producentem jsou v součastné době africký stát Ghana, Nigérie a také Brazílie. V Evropě byly první továrny na zpracování kakaových bobů založeny až v 18. století.

Domorodci z Kostariky ještě v minulém století užívali semena kakaovníku jako platidlo k odvádění daní.

Kakaovník pravý (Theobroma cacao) je vždyzelený strom dosahující výšky 6-10 m, kmen má průměr až 30 cm a koruna je bohatě rozvětvená Mladé stromy mají borku bělošedou, starší hnědavou, dřevo kakaovníku je žluté až červené. Velké lesklé kožovité listy jsou podlouhlé vejčité. U kakaovníku je tzv. kauliflorie čili kmenokvětost (květy vyrůstají přímo z kmene, což je nutné protože plody jsou značně těžké). Žlutavé až červené květy jsou pětičetné, malé. Plod je zpočátku zelený, později žlutý až hnědý, je dlouhý 10-20 cm a v průměru má 5-10 cm. Obsahuje pět svislých řad velkých semen. Semena jsou hnědočervená až fialová, s papírovitým osemením, velikostí mandle. Uložena jsou v bělavé až načervenalé chutné dužnině (pulpě). Usušeným semenům říkáme kakaové boby.

Kakaovník pochází původně z Brazílie, odkud se jeho pěstování rozšířilo do mnoha tropických zemí, zejména Jižní Ameriky a Afriky. Nejvíce kakaa produkuje Ghana, Nigérie, Kamerun a Brazílie.

Kakaovník se pěstuje na úrodné půdě, v údolích chráněných před větry, často v podrostu prosvětleného lesa. U nás se pěstuje pouze v botanických zahradách, ale tam nepřináší plody.

Pěstování, sběr a úpravy	nahoru

Převážně se množí semeny nebo i stonkovými řízky a očkováním. Stromy bohatě kvetou, ale na jedné rostlině dozrává jen 50-80 plodů (tj. asi 5 %). Zralé plody se opatrně odřezávají, poltí a vybírají se z nich semena i s dužninou. Semena se musí dát fermentovat, aby se z nich odstranila tříslovinná hořká chuť. Během fermentace se původní barva semen mění na hnědou a semena získávají typickou kakaovou vůni a chuť. Potom se semena suší, zbavují se osemení a zárodků a zbylé dělohy se melou na kakaovou pastu, ze které se za tepla lisuje olej (Oleum kakao). Zbylý podíl se suší a mele na kakaový prášek - kakao.

Z výše uvedeným způsobem získané hmoty se lisováním získává tuk zvaný kakaové máslo a zbylá hmota poskytuje kakaový prášek, který má nižší obsah tuku. Kakao je důležitou potravinou na rozdíl od čaje a kávy. Ke kakaovému máslu a kakaovému prášku se přidává cukr, mléko, koření a některé další přísady, a tak se vyrábí čokoláda.

Kakaové máslo je na vzduchu poměrně stálé, nežlukne, a proto se používá k výrobě mastí, pomád, čípků a přidává se do mýdel. Výlisky po odstranění teobrominu jsou dobrým krmivem; používají se také jako hnojivo.

Zkvašováním pulpy se někde připravuje alkoholický nápoj. Zelené, měkké plody se uplatní též jako zelenina.

Theobromin je aktivní složkou kakaa s mírně stimulačními účinky. Při běžné spotřebě je kakao zcela neškodné.

Intoxikace z pohledu intoxikovaných se zobrazují pouze registrovaným uživatelům s patřičným oprávněním. Máte-li zájem, můžete se přihlásit či registrovat.

Aromatická dužnina plodu obsahuje cukr, pektinové látky a některé organické kyseliny, zejména octovou, jablečnou a vinnou. Kakaové boby obsahují 50-60 % tuku, 14 % proteinu, 9 % škrobu, 4 % vlákniny, 5,6 % vody, 14 % volných dusíkatých látek, 6 % bezbarvé katechinové třísloviny, 3,5 % popelovin, 1,6 % teobrominu a fialové barvivo antocyanin.

Theobromin (výše uvedený vzorec) je alkaloid blízce příbuzný kofeinu (z theobrominu získaného z výlisků se kofein také vyrábí).