hlavní strana této rostliny

předchozí

Současnost v západním světě	nahoru

Západní svět, USA a Evropa, se v poslední době potýká s prudkým nárůstem obliby omamných účinků konopí, což způsobuje nemalé obavy mezi zákonodárci a policií a vyvolává značné sociální a zdravotní problémy. Ve společnosti dosud chybí jakákoliv názorová jednota, na jejímž základě by bylo možné charakterizovat závažnost těchto problémů, nebo dokonce navrhnout způsob jejich řešení. Současný vývoj ukazuje, že názorové proudy se dělí do dvou směrů: první z nich tvrdí, že používání konopí představuje obrovské sociální, morální a zdravotní nebezpečí, které musí být bezpodmínečně vymýceno; druhá skupina zastává názor, že jde pouze o neškodnou zábavu, jež by měla být legalizována. Samozřejmě pravda je někde uprostřed. Vzhledem k převážně politickým názorům na tuto problematiku, které zastiňují názory odborníků, budeme si muset na vyjasnění všech spletitých otázek týkajících se používání této odvěké drogy zřejmě nějaký čas počkat.

V níže uvedené tabulce jsou shrnuty základní údaje o drogové legislativě ve vybraných zemích.

Z tabulky vyplývá, že legislativa prakticky nemá vliv ani na zvyšující se výskyt užívání drogy, ani na celoživotní prevalenci tohoto výskytu. Čím dál víc se ukazuje, že prohibice není schopná omezit užívání drogy. Zdá se, že jediné, co může snížit užívání drogy na straně konzumentů, je povědomí o zdravotním riziku. Úprava legislativy prakticky nemá vliv na snížení užívání drogy. Častěji se v této souvislosti vyskytuje opačná tendence, kdy se uplatňuje staré čeké přísloví "zakázané ovoce nejvíc chutná". To ukazuje i následující tabulka historie drogové legislativy v oblasti užívání konopí v Holandsku.

V souvislosti s těmito údaji je zajímavý prudký nárust "kaváren" v letech 1987-1994, zatímco prevalence užívání (holanďanů) se neměnila. Značný podíl na tom má i tzv. drogová turistika, ke které přispívají především národní protidrogové politiky jiných států, kriminalizující konopí. Zatímco v Holandsku prevalence stagnovala, v těchto státech rostla. Je zcela zjevné proč v Česku, Španělsku či Francii je prevalence konopí mnohem větší než v Holandsku. Za to, že ČR je na vrcholu této epidemiologické statistiky, vděčíme především našim zákonodárcům a snaze přiklonit se spíše k teorii war drugs (války proti drogám), která se už dávno ukázala jako neúčinná (viz USA, kde je prevalence užívání marihuany ještě větší než u nás).

Na holandském příkladu lze ukázat, že neprohibiční regulace (v Holandsku není marihuana legalizovaná) marihuany by měla být provázena speciálními restrikcemi, lékovou kontrolou a daňovými opatřeními. Samotný provoz "kaváren" tzv. coffee shopů, musí splňovat tzv. "AHOJ-G" kritéria: A (žádná reklama), H (žádný prodej tvrdých drog), O (žádné rušení veřejného pořádku), J (vynucování zákazu vstupu pro nezletilé), G (prodej jen do 5 gramů); dohled nad těmito obchody má místní samospráva, která je v případě nedodržení pravidel bez výstrahy ruší; majitel pak už nemá právo v tomto oboru dále podnikat ani na jiném místě, a to jak coby fyzická osoba tak v rámci právnického subjektu.

Pochopíme-li historii a postoj domorodých lidí, kterým se konopí stalo nedílnou součástí života, může to napomoci i při řešení tohoto problému v naší moderní společnosti. Musíme pečlivě uvážit, jakou úlohu konopí hrálo v dávné lidské historii, a ze získaných poznatků uvážlivě rozhodnout, co z toho plyne pro náš městský, industrializovaný život, a tedy zda by používání konopí mělo podléhat rozumné kontrole, nebo by mělo být povoleno široké veřejnosti. Další oddalování tohoto kroku nic neřeší, protože konopí nás v našem životě bude doprovázet dál a dál.

předchozí