Zákonné statusy jednotlivých látek (drog)

Vyjádřením "společenské nebezpečnosti" jednotlivých látek (drog), posuzované v kulturním kontextu konkrétní společnosti, je zákonný status. Pro psychotropní látky historicky existují čtyři možnosti: prohibice, dekriminalizace, neprohibiční regulace a legalizace.

A) prohibice	nahoru

- látka je zakázaná; není dovoleno s ní nijak nakládat, tedy ji vyrábět, obchodovat s ní nebo ji předávat jinému; dovoleno není ani ji užívat / držet jinak než pro vědecké účely, přičemž v takovém případě je pro nakládání s ní třeba zvláštního povolení; typickým příkladem látky s tímto režimem je heroin a typickým příkladem země s jednotným prohibičním režimem, uvaleným na všechny typy psychotropních látek s výjimkou alkoholu a tabáku (a kofeinu apod.) jsou Spojené státy americké.

B) dekriminalizace	nahoru

- zakázány jsou výroba, obchod, předávání atd.; držení drogy ani její užívání samo o sobě není trestné; zeměmi s tímto režimem platným pro všechny drogy, jsou např. Itálie, Portugalsko, Španělsko; jen pro některé typy drog tento režim nastolila Velká Británie, některé australské státy, některé německé spolkové země a další státy.

C) neprohibiční regulace	nahoru

- na (některé) psychotropní látky je uvalen zvláštní režim; obchod s nimi není principielně zakázán, je ale podroben přísným podmínkám; průkopníkem tohoto typu regulace návykových látek bylo Nizozemí, které ji zavedlo již v roce 1977 výhradně pro konopné výrobky; dalšími v řadě jsou dnes např. Belgie a Švýcarsko.

D) legalizace	nahoru

- psychotropní látky nejsou nijak regulovány (s výjimkou zákazu prodeje dětem a mladistvým) a jsou volně propagovány za účelem zvýšení prodeje; dnes jsou v západní kultuře takovými drogami typicky alkohol a tabák; ještě na začátku dvacátého století podléhal nicméně stejnému režimu např. kokain nebo heroin.