Houbové jedy

podle účinku:

A.
Hepatonefrotoxický syndrom

B.
Nefrotoxický syndrom

C.
Muskarinový syndrom

D.
Gastroentero-dyspeptický syndrom

E.
Antabusový syndrom

F.
Halucinogenní syndrom

G.
Pseudootravy

G) Pseudootravy

Houby jsou obecně obtížně stravitelné, podle individuální citlivosti tak může dojít k potížím po jejich požití, ani nemluvě o přejedení, po nevhodné úpravě nebo při nevhodné kombinaci potravin. Jsou náchylnější ke kažení než zelenina, takže se po nich častěji mohou objevit zdravotní potíže při nevhodném uskladnění. Dalším zdrojem zdravotních potíží po houbách mohou být nakumulované cizorodé látky. Akutní potíže mohou nastat v souvislosti s postřiky lesních porostů. Problém je v tom, že v houbovém organismu nakumulované pesticidy mohou přetrvat i přes karanténní lhůtu, kdy na jiných lesních plodinách jsou již bezpečně rozloženy (a v lese už nejsou výstražné tabulky).

Z hlediska dlouhodobějšího postižení zdraví je významná schopnost hub kumulovat těžké kovy. Plodnice hub rostoucích kolem silnic bývají silně kontaminovány olovem. Na pozemcích hnojených strojenými hnojivy mohou být plodnice hub kontaminovány kadmiem. V obou případech jsou popisovány koncentrace, kdy ve stogramové porci hub může být až několikatýdenní doporučený limit příjmu Pb nebo Cd. V oblastech radioaktivních skvrn, především po Černobylu může koncentrace radionuklidů (především izotopy Cs a Sr) způsobit ozáření převyšující roční limit pro populaci.

Při vzniku zdravotních potíží po požití hub je nutné vyloučit i tu možnost, že se jedná o náhodnou časovou souvislost mezi vznikem zdravotních potíží a konzumací jídla s houbami. Takové případy se staly. Hlavní nebezpečí pro pacienta spočívá v tom, že nemusí být adekvátně léčen, popř. jsou léčebné zákroky v rozporu s požadavky na léčbu vzniklé choroby. (Například infarkt může nastat po opulentním jídle s houbami a mít natolik atypický průběh, že bude léčen jako otrava. Přitom výplachy žaludku a další podobné zákroky mohou vést k fatálnímu vyústění této choroby.)