Tato kapitola je věnována jedovatým houbám vytvářejícím plodnice (Basidiomycetes) a jejich jedům. Na úvod bych rád upozornil, že tyto jedy se nazývají "houbové jedy" přičemž tento termín není shodný s termínem "mykotoxiny" kterým se označují jedy hub vláknitých (Ascomycetes). Otravy jedovatými houbami jsou poměrně nápadné a v praxi časté. Podle příznaků je toxikologové dělí na několik skupin. Předně to jsou poruchy organismu způsobené jedy plodnic jedovatých hub anebo jedy hub sice jedlých, u nichž však vznikly jedy rozkladnými ději. Pak jsou poruchy způsobené jedy, jež nebyly obsaženy ani následně nevznikly v houbách (plodnice hub těžko stravitelných, okamžitá indisposice nebo idiosynkrasie (pudový odpor) osob houby pojídajících, požití hub nedostatečně připravených apod.). A konečně poruchy, jež pouze zdánlivě ukazují na otravy původu houbového; jsou však způsobeny jinými závadnými potravinami, s nimiž však byly obyčejně současně požity plodnice hub jinak neškodných, na něž se zpravidla otrava svádí. Toxiny makromycetů se většinou dělí podle účinků a chemického složení. Houby mohou způsobovat několik druhů otrav:
| |||||
