jedy láčkovců ( coelenterata )

Mezi hlavní zástupce nebezpečné člověku patří:

• ze skupiny polypů: Physalia physalis (Atlantský oceán, Středozemní moře)
• ze skupiny medúz: Chiropsalmus quadrigatus, Chironex fleckeri (australské pobřeží)
• ze skupiny korálů: Actinia equina - mořská sasanka (Středozemní moře, Atlantský oceán)

Na chapadlech a někdy i na celém povrchu těla těchto živočichů jsou lokalizovány knidoblasty. Jsou to jednobuněčné jedové žlázy - nematocysty - uvnitř se spirálovitě stočeným vláknem s tenkým hrotem, které láčkovci vystřelují do těla živočichů. Vlákno i hrot jsou ponořeny do jedu.

Jed

Součásti jedu láčkovců tvoří farmakologicky aktivní látky, většinou nízkomolekulární peptidy a glykoproteiny - např. congestin, thalassin, eginatoxin.

Intoxikace

Po doteku většinou dochází k lokální reakci (bolestivé požahání jako kopřivami, erytém až vesikuly). Na sliznicích a na rohovce může dojít k ulceracím, které se jen pomalu hojí. V některých případech - u přecitlivělých Iidí při masivní intoxikaci - se přidruží i celková reakce s nevolností a zvracením, svalovými křečemi, poruchy dýchání, poškozením ledvin, srdeční slabostí. Byla zaznamenána i úmrtí.

Na některých ostrovech v Pactfiku, ale i jinde, se mořské sasanky pojídají. Při tomto způsobu použiti mnohé druhu mohou vyvolat závažnou intoxikaci.

Terapie

Pokud zůstala na kůži přichycena chapadla, je třeba je ihned odstranit a postižené místo omýt (vodou, slabým roztokem čpavku, popř. alkoholu). Někdy se doporučuje místo kontaktu polít alkoholem, posypat práškem (např. pudrem) a jeho seškrabáním vyjmout nematocysty z kůže. Lokálně se aplikují anestetika, popřípadě kortikosteroidy.

Terapie při celkových příznacích bývá symptomatická.