jedy škorpionů ( scorpionidea )

Škorpióni se řadí do čeledí Scorpionidae, Chectidae, Vejovidae a Buthidae. Ačkoliv všech 650 druhů škorpiónů (štírů) může způsobit bolestivé bodnutí, pouze několik je však pro člověka velmi nebezpečných. Mezi tyto zařazujeme především druhy patřící do poslední zmiňované čeledi Buthidae. Jsou to rody: Buthus (rozšířen v Francii, Španělsku, na Středním východě, v severní Africe, Mongolsku a Číně), Tityus (Střední a Jižní Amerika), Centruroides (Severní, Střední a Jižní Amerika), Leiurus (severní Afrika, Střední východ, Turecko). Fatální bodnutí jsou běžná v Mexiku, Brazílii, severní Africe, Středním Východě a Indii. Přitom největší úmrtnost je u dětí do 10 let.

Škorpióni patří mezi aktivně jedovaté živočichy. Jedový aparát (tzv. telson) je tvořen bodcem na konci posledního ocasního článku (viz fotografie), který je vyplněn dvěma jedovými žlazami. Štír bodá přes hlavu dopředu. Kontrakcí svalů je jed vypuzován do vývodů blízko hrotu. Množství jedu se druhově liší a pohybuje se v rozmezí od 0,1 až 0,6 mg.

Jed

Struktura a funkce toxinů u jednotlivých rodů je rozdílná vzhledem k jejich výskytu v různých částí světa.

Jed obsahuje peptidy převážně s neurotoxickým účinkem. Dalšími složkami jsou: fosfolipáza A, hyaluronidáza, acetylcholinesteráza, aminokyseliny, histamin, serotonin, koaguláza, antikoaguláza, proteázy a další.

Některé neurotoxiny štírů se váží na receptory uvnitř kanálů, zabraňují jejich uzavření, což vede spíše k prodloužení aktivace kanálu a prolongaci akčního potenciálu. Jiné neurotoxiny mají na membrány stabilizující účinky a snižují průnik Na+ membránami neuronů. Neurotoxické účinky jedu štírů rodu Centruroides vyvolávají peptidy s dlouhým řetězcem, které poškozují sodíkový kanál nebo blokují draslíkový kanál nervových vláken a na nervosvalové ploténce. Vazba na Na⁺ a K⁺ kanál je reversibilní. Neurotoxiny některých jiných rodů mohou blokovat Ca⁺⁺ kanál nervových vláken. Vyplavené katecholaminy ve vysokém množství vyvolají podráždění centrálního nervového systému a také periferního nervového systému, kde se navíc uplatňuje i účinek acetylcholinu. Toxiny jedu stimulují parasympatikus (slinění, průjem, bradykardie, pokles krevního tlaku) a sympatikus (mydriáza, tachypnoe, tachykardie, hypertense). Narušení funkce gastrointestnálního traktu je způsobena periferním účinkem toxinů na muskarinové receptory cholinergních nervových vláken (n. vagus).

U některých druhů škorpionů (rod Leiurus) byly nalezeny kardiotoxické látky.

Intoxikace

Lokální a celkové příznaky bodnutí štírem mohou být nevýrazné anebo naopak velmi silné. Rozvoj intoxikace nastoupí do 5 - 30minut.

U většiny zdravých dospělých vznikne pouze lokální reakce: edém šířící se z místa vpichu, krutá bolest až pocit "zdřevěnění paže". Tyto příznaky odezní obvykle do 36 hodin. U dětí nebývá lokální reakce tak výrazná.
Při průniku neurotoxinu do cirkulace se dostavuje celková reakce, která je zvláště častá u dětí. U závažných otrav je typický sled jednotlivých symptomů, které odráží aktivaci parasympatiku, sympatiku a neuromuskulárního přenosu: neklid, podrážděnost, nystagmus, masivní salivace a pocení, tachykardie, hypertenze, tachypnoe, svalové záškuby (např. ve tváři), křeče, paralýza a respirační selhání. Přítomnost kardiotoxinů ve štířím jedu se projevuje známkami městnavého srdečního selhání s akutním pulmonálním edémem. Pokud pacient intoxikaci přežije, zůstává obvykle během 36 hodin bez závažných příznaků. Průběh intoxikace mohou značně zkomplikovat sekundární infekce.

Terapie

Většina méně závažných postižení může být ošetřena lokální aplikací ledu, infiltrací místa vpichu lokálním anestetikem, které potlačí bolestivost. Analgetika morfinové řady nejsou doporučována pro možný útlum dechového centra. K zmírnění neurologických symptomů (neklid, podráždění) se používá fenobarbital (5-10 mg/kg i.v.). Jeho větší dávky však mohou tlumit respiraci a přispívat k větší mortalitě. Při tachykardii se osvědčil propranolol, u dekompenzovaných pacientů digitalisové glykosidy a diuretika. Pokud nejde o hypersenzitivní reakci, použití antihistaminik, kortikosteroidů nebo kalcia, není opodstatněné.

V závažných případech generalizovaných otrav (především u dětí) je indikováno podání příslušného specifického antiséra (i.m., s.c. nebo pomalou infuzí).

Počet otrav lze do určité míry snížit pomocí některých preventivních opatření, které jsou založeny na znalosti způsobu života těchto živočichů. Štíři jsou noční dravci, kteří při úsvitu hledají úkryt. Dávají přednost vlhkým, temným, chladnějším místům. Venku zalézají pod kameny, v obydlí často do různých předmětů, včetně postelí, bot, oděvů. Každoročně přezimují několik měsíců hluboko v úkrytech.