Mikromycety

Mykotoxiny

Aflatoxiny
Citreoviridin
Citrinin
Cyklopiazonová kyselina
Fumonisiny
Námelové alkaloidy
Ochratoxiny
Patulin
Penicilová kyselina
Rubratoxiny
Sterigmatocystin
Tremorogeny
Trichotheceny
Zearalenony

Dělení podle toxicity

Biochemické poškození

Onemocnění

Mykotoxiny v potravě

Výzkum mykotoxinů

Mykotoxiny a jejich dělení

Mezi mykotoxiny s významným zdravotnickým dopadem se řadí především námelové látky, aflatoxiny, trichotheceny, zearalenony, ochratoxiny, sterigmatocystin, cyklopiazonová kyselina, penicilová kyselina, patulin, citrinin, rubratoxiny, skupina tremorgenních látek a fumonisiny (tento seznam, jako "obsah", si můžete otevřít v levém okně ). Některé významné mykotoxiny a jejich producenti jsou uvedeny v tabulce:

 

Mykotoxin    

Producenti          

Aflatoxiny A. flavus, A. parasiticus, A. nomius, A. argentinicus
Deoxynivalenol Fusarium graminearum, F. culmorum, F. poae
Fumonisin B1 Fusarium proliferatum, F. moniliforme, aj.
Ochratoxin A Penicillium verrucosum, Aspergillus ochraceus, aj.
Patulin Penicillium expansum, Byssochlamys spp., aj.
Sterigmatocystin Aspergillus flavus, A. parasiticus, A. nomius, A. versicolor, aj.
Zearalenon Fusarium graminearum, F. culmorum, aj.

 

Podle toxických účinků mykotoxinů na cílové orgány je můžeme rozdělit na několik skupin:

 

Dělení mykotoxinů podle toxických účinků

Dermatotoxiny Psolareny, sporidesminy, trichotheceny, verrucariny
Estrogeny Zearalenony
Genotoxiny Aflatoxiny, citrinin, fumonisiny, fusarin C, griseofulvin, ochratoxin A, patulin, sterigmatocystin, trichotheceny, zearalenony
Hematotoxiny Aflatoxiny, ochratoxin A, trichotheceny, zearalenony
Hepatotoxiny Aflatoxiny, luteoskyrin, sterigmatocystin
Imunotoxiny Aflatoxiny, gliotoxin, ochratoxin A, patulin, sporidesmin, trichotheceny
Nefrotoxiny Citrinin, ochratoxin A
Neurotoxiny Fumitremorgenyfumonisiny, penitrem A, verruculogeny
Toxiny působící na orgány trávicího traktu Trichotheceny

 

Co se týče biochemického působení mykotoxinů na buňku, vystihuje to tabulka kaskáda poškození buňky vybranými mykotoxiny, ze které je dobře patrné nejpravděpodobnější primární biochemické poškození buňky vybranými mykotoxiny a následná kaskáda vedoucí k buněčné smrti nebo apoptóze.